28: opilej Harry je nejlepší Harry

681 56 11
                                    

Harry

„Chci ji požádat o ruku," sdělí mi šeptem Ron, když po večeři jdeme nahoru do naší útulné společenky.

„Děláš si srandu?" Šokuje mě to. Ron působí, že o lásce neví vůbec nic. A teď svatba?

„Ne, myslím to vážně. Už jsem vybral prsten. Teda zásnubní, pokud si mě vůbec bude chtít vzít," znejistí. Obejmu ho kolem ramen.

„To je úžasný! Hele, vzala by si tě, i kdybys jí dal místo prstýnku cibulovej kroužek."

Ron se zasměje, ale pak ztichne, když se k nám přidá Hermiona a vezme ho za ruku.

„O čem tu tak spiklenecky mluvíte?" zeptá se a přimhouří oči. „Žádný porušování řádu. A ty Rone jsi něco slíbil!"

Kouknu na Rona a oba vyprskneme smíchy. „Tak dneska nic," povzdechne si Ron.

🥭🥭🥭

V neděli je naplánovaná návštěva Prasinek, a jelikož bude zkouška z lektvarů, místo toho si Hermiona přinese učebnice do společenky.

„Fakt se nebudete učit? Běda, jestli budeš od nás opisovat, Ronalde!"

„Proč Harrymu nic neřekneš?" protočí očima Ron.

„Není to můj kluk," odpoví jednoduše a strčí nos do knížky.

🥭🥭🥭

„Fakt musí bejt Ginny svědek?" zaúpím. Ron mi právě řekl, kdo se svatby zúčastní.

„Já vím, že spolu nejste. Ale jsi náš společnej kámoš, takže ty tam bejt musíš. A Ginny je jediná holka, která s Hermionou vycházela."

„A co Lenka?" navrhnu.

„Harry, prosím," zaúpí Ron. „Budete vedle sebe jen dvacet minut."

„Fajn," kývnu. To nějak přežiju. Nechci kazit Ronovi radost. Jen to potřebuju zapít. „Co takhle ležák? Je to na mě."

„Že se ptáš, kámo," ukáže na mě Ron prstem a s úšklebkem mě pinkne do hlavy.

Vejdeme do hospody U Tří košťat. Celá je plná studentů, a u pultu sedí skupinka skřetů co se hádá jejich jazykem.

„Hele, támhle je Hagrid!" řekne Ron a jde až dozadu, kde obr sedí. Objednám dva ležáky a ohnivou whiskey a jdu za nima.

„Nazdárek, Harry! Ron mi to právě řek. Tak ty seš svědek?" Hagrid mě srdnatě poplácá po zádech. „Á, whiskey! To je velká oslava. A kdy to řekneš, Rone?" Praští flaškou o roh stolu, takže víčko od whiskey odlítne. Páni.

„Mám to dobře vymyšlený," Ron si načne svůj ležák. „Malfoy nás pozval na chlastačku v kostýmech. Tam ji požádám o ruku."

„Co když ti řekne jo, protože bude vopilá?" zasměje se Hagrid.

Odfrknu si, a Ron se na mě zamračí. „Ona nepije. Navíc jí to řeknu, než bude půlnoc."

„Aby ti pak nezdrhla jak Popelka," zahuhlám a Hagrid se nahlas zasměje. Pár lidí se po nás otočí.

„Kdo je Popelka?" zeptá se Ron zmateně. „To je Voldemortova holka z mládí?"

„Ne, to fakt ne," zavrtím hlavou. Možná je ale ten princ Tom Raddle, než začal tvořit viteál. Asi už jsem opilej. Melu blbosti.

Naliju všem do skleniček whiskey. „Tak teda na šťastnej život!" křiknu, aby mě slyšeli přes ten hluk a vypiju svoji skleničku na ex.

„Hermiona voní jako borůvka, když se zlobí," práskne Ron rukou do stolu. „Proč nevoním jako ovoce?"

Zasměju se. Draco jako ovoce voní. Ne jako tuctový ovoce... spíš broskev nebo mango.

„Ups... jdu čůrat," oznámím a jdu směrem k záchodům. Proč je ta podlaha tak hrbolatá? Kdo tenhle barák proboha stavěl?

Někdo mě ale chytne za ruku. „To jsem se lekl! Teď je červená, pane. Musíš stát!"

„Harry?" zeptá se ten člověk. Chci mu nějak odpovědět, ale nejde to. Nohy mám jako z želé. Mangový želé!

„Harry!"

„Nech mě, koukej na semafor," prsknu. Ten člověk je tak otravnej! Udělám krok, ale nic se nestane. Přes něco visím.

chytač ϟKde žijí příběhy. Začni objevovat