Draco
Zaťukám Astorii na rameno. Tahat Harryho do toho nebudeš.
Astorie se otočí. Má tváři má kyselej výraz. „Draco! Jaká byla snídaně?"
„Ušla. Co máš za problém?" štěknu. Je mi fuk, co si o mě budou myslet ostatní. Klidně jí tady přede všema zlomím ruku.
„Problém? Vždyť jsem jen světu ukázala, co je Potter zač. A že si titul prince nezasloužíš."
„Tak seš nemocná?" promnu si oči. Je to tak únavný. „Mně je nějakej titul u prdele! Proč se ale furt musíš cpát mezi nás dva?"
Astorie nakloní hlavu. Ona se tak dobře umí ovládat, že má furt tichej a jemnej hlas. „Já že se mezi vás cpu? Hele, mě je tvůj milenec ukradenej."
Lidi se začnou zastavovat. To je pro všechny tak zajímá naše hádka? Fajn, dokážu, že Astorie je celou dobu jen falešná.
„Tak to seš tak ublížená, že tě Lin ani já nechcem?" odfrknu si. Ach jo, téhle holce je moc.
„Ublížená? To těžko. Ani jednoho z vás jsem ráda neměla," odpoví Astorie. Pár lidí zalapá po dechu. Mám ji tam, kde ji chci mít. A jí to teďka dojde.
„Musíš se takhle chovat jen kvůli zasranýmu titulu?" zavrtím znechuceně hlavou. „Mají ho ti, kteří k tomu maj důvod. Možná proto tě za princeznu nikdo nechce."
Tohle mě tak nebaví. Asi už jdu. Astorie mě ale chytne za ruku a zastaví.
„Hej! Ty mi budeš něco říkat? Jseš nula. A cucáš se s někým, kohos dřív nesnášel. Hele, kdybys měl aspoň mozek, vybral by sis Lina a ne Pottera."
Moje ruka vylítne dřív, než si to stihnu rozmyslet. Všechen vztek za to, co udělala, se mi teď ukáže v mysli. Praštím ji do nosu, až jí začne téct krev. Podruhý. Potřetí.
Slyším Pansy, jak ke mně běží a chce mě od ní odtáhnout. „Draco, no tak! Budeš mít velkej průšvih!"
„Seber se, vole," zařve mi Blaise do ucha a odtáhne mě od ní. Zavřu oči. Nádech. Výdech. Nádech.
„Promiň, Blaise," setřu si slzy. Mám takovej vztek, ale teďka jsem ji zmlátil. Můžou mě za to vyloučit.
„To je dobrý. Nejseš jedinej, kterýho štve. Prý chodila se třemi kluky najednou."
„Fakt?" Ona je opravdu nemocná.
„Jo. Až se dozví, že ji všichni nesnáší, bude z toho v háji. Ale sama si teďka nahrála."
Spolužáci začnou odcházet na hodiny. Někdo vzal Astorii na ošetřovnu, protože tady není. Ale je tady Harry.
„Mrzí mě to, Harry. Teďka to všichni ví. Je to moje vina. Můžeš mi zlomit srdce."
„Žádný srdce ti lámat nebudu," Harry dojde až ke mně. Nějaký holky začnou ječet. Máme fanynky nebo co? „Miluju tě."
Vytrhnu se Blaiseovi a políbím ho. Zas a zas. Připadám si, jako kdyby někde bouchal malý ohňostroj jenom pro nás. Svět se začne točit. Miluju ho. A on mě taky.
Pomalu se od něj odtáhnu a zakřením se. „A kdes byl?"
„U Hagrida. Bez něj bych si neuvědomal, jak moc tě miluju."
Podlomí se mi kolena. Proč se musí chovat takhle? Sjkgsjk.
„Tohle bylo sladký i na mě," uvidím známý boty. Haoyang.
„Bylo to dobrý?"
„Sakra bylo. Ta rvačka byla dobrá. Ten malej blonďák z Nebelvíru fotil jak mourovatej."
„Díky, Hao," nastavím pěst. Čekám, jestli mi to opětuje. Jeho pěst se srazí s mojí. Takže to všechno dopadlo dobře. I přes možnost, že mě vyhodí ze školy.
