_Nehoda_ [Marcus & Martinus ]

🍀 Kapitola 45 🍀

Věnováno sarah__gnrsn

Isabela

Fajn. Vydechla jsem. Je čas zamyslet se sama nad sebou. Ne, že by byl pravý čas - ten byl už dávno, akorát já si to neuvědomila - ale pozdě také nebylo. Bylo načase si přiznat své chyby, omyly a vše, co se za poslední dobu událo. Lepší zamyslet se nad sebou později, než nikdy.

A myslím, že o tom, co se stalo mezi mnou a Marcusem, jsem měla popřemýšlet o mnohem dříve.

Už odmalička jsem přemýšlela o budoucnosti. Nikdy ne nijak úplně rozumně, jako o tom jestli vystuduji vysokou školu a tak, spíše jsem byla snílek. Ale nikdy jsem nebyla úplná princeznička. Ano, hrála jsem si na ně, a ano, doufala jsem, že jednou se ze mne opravdová princezna stane, ale nebyla jsem tím tak pohlcená jako ostatní dívky v mém věku. Sice jsem nebyla úplná růžová princezna, ale jako každá holka jsem snila o tom, jak najdu svého prince.

Snila jsem o tom, že až mi bude šestnáct, možná víc, že budu randit s chlapci v mém věku a bavit se. Žít si růžově namalovaný život. Že po dlouhé době randění s opravdu hezkým klukem, který by mě dokázal rozesmát a milovat, bych s ním opravdu začala chodit. A první pusu bychom si dali až po tom, co bychom spolu opravdu začali takový vztah, někde na romantickém místě.

A co jsem místo toho udělala? Souhlasila jsem s hloupým úletem, který nic neznamenal. Vždy jsem stála za tím, že dívky, které se jen tak vyspí jsou takové ty 'lehké holky', a že já bych k něčemu takovému neklesla. Přišlo mi to hloupé, nevkusné.

Snila jsem o nevinném zdlouhavém randění s chlapcem, se kterým bych následně zůstala celý život a místo toho? Vyspala jsem se s egoistickým frajírkem známým v celém Trofors a v mnoha nočních klubech v okolí. S jedním z největších děvkařů, kterému takhle postelí prošlo nespočet holek. Nikdy jsem takovéhle kluky neměla ráda. A teď jsem se s jedním z nich vyspala. Dvakrát. Vlastně málem třikrát. A dokonce jsem pokaždé souhlasila.

Promnula jsem si spánky a složila ruce do dlaní.

Zvedla jsem se ze země a zavřela se do koupelny, ze které se stalo mé nynější útočiště. Pohlédla jsem na sebe do zrcadla a povzdechla si. Ach, jsem tak škaredá!

Prsty jsem si přejela po spodním rtu a v hlavě se mi objevila vzpomínka.

~Flashback~

„Marcusi," naposledy jsem se zahihňala a nyní začala mluvit vážně. Blonďák se na mě podíval. „Dej mi pusu." zamumlala jsem a Mac se široce usmál, následně mu rty vystřelily do úšklebku.

„A co kouzelný slovíčko?"

„Maci, prosím!" zakňučela jsem.

„Hraješ si s ohněm, baby." dravě si přivlastnil moje rty a já spokojeně zamručela.

~End of flashback~

Zakroutila jsem hlavou, snažíc se dostat myšlenku z hlavy. Bylo mi ze sebe samotné čím dál tím víc na nic. Škemrala jsem o pusu klukovi, ke kterému nic necítím. Nejspíš. Nechápala jsem ty pocity a ani jsem je nechtěla chápat.

Smotala jsem si z vlasů drdol a dala napustit vanu. Potřebovala jsem klid, nechat vše plynout a smýt ze sebe tu špínu.

Když byla vana dostatečně plná, zbavila jsem se oblečení a lehla si do vody plné pěny.