Už skoro hodinu ležíme na zemi na dece a pozorujeme hvězdy. Mám položenou hlavu na Lukové hrudi. Kdyby jeho srdce bilo, slyšela bych ho. Luke mě hladil po zádech a po pár minutách mi dával pusu do vlasů. Nemluvili jsme. Užívali jsme si chvíle co jsme spolu. Když jsem měla pocit, že se musím zeptat na Miu, přehoupla jsem se a posadila jsem se rozkročmo na Luka.
"Mia je pořád u vás?" zeptala jsem se.
"Nemá kam jít" řekl Luka a pro mě to byla odpověď, že ano.
"Já to chápu Luku" pohladila jsem ho tváři. "A nebudu se zlobit do té doby, jestli si spolu něco nezačnete... když...."
"Tiffani, co tě to napadá? Já a Mia? To je minulost" zašeptal a prohodil nás. Teď byl nademnou on a byl zvednutý na loktách. "Ty jsi má přítomnost a má budoucnost" zašeptal a přitiskl rty na mé. Spojila jsem ruce za jeho krkem a přitáhla si ho ještě blíž.
Když jsme se od sebe odtáhli, byli jsme oba udýchaní. Luke mě pohladil po tváři. "Čekal jsem na tebe celý život" zašeptal.
"A já těch 16 let co žiju" odpověděla jsem. Luke se zasmál a postavil se. Natáhl ke mě ruku, aby mi pomohl. Chytla jsem se a s jeho pomocí jsem se vyhoupla na nohy.
"Nechci, aby si mě znovu opustila" zašeptal mě, když si mě přitáhl k sobě.
"Já taky ne, ale nemám navybranou" usmála jsem se na něho a dala mu pusu na tvář. Lukovi to nestačilo a zaměstnal se mými ústy. Když jsem se odtáhla, ještě chvíli jsem se mu dívala do očí.
"Miluju tě" řekla jsem nakonec.
"Já tebe taky" usmál se a znovu mě políbil.
Když jsem se vrátila domů připadalo mi to tu vše studené. Lucy jsem našla v knihovně jak čte nějakou knihu.
"Ahoj" rychle jsem jí pozdravila a chtěla jsem jít nahoru.
"Ty za to nemůžeš" uslyšela jsem zasebouch, když jsem byla v polovině schodiště. Otočila jsem se dolů na Lucy. "To, že ta dívka umřela... Kdyby se stala upírem, stejnak by se sem nemohla vrátit. A to by stejnak nedopadlo dobře" sklopila pohled.
"Mohla jsem požádat kluky, aby se o ní postarali" namítla jsem, ale potom jsem si povzdychla. "To je jedno Lucy. Chci být sama" potom jsem odešla do svého pokoje. Sundala jsem si korunku a chvíli se na ní koukala. Potom jsem jí odhodila na postel. Všechno to bylo teď, tak divné. Celý můj život. Proč jsem prostě nemohla být s Lukem? Vysklíkla jsem si oblečení a odnesla ho do koupelny do koše na prádlo. Potom jsem si sundala i prádlo a vlezla si do sprchy. Pustila jsem na sebe voda a snažila jsem se pohled na dívku smazat.
Její oči, když brečela. To jak k ní přistoupili a... Svezla jsem se po zdi ve sprše na zam a voda mi tekla na vlasy. K čemu je být princezna, když neochráním ani svůj lid? Když už mi byla docela zima, vypla jsem vodu a vylezla. Omotala jsem kolem sebe župan a vysušila si vlasy. Dala jsem si je do turbanu a koukla jsem se na sebe do zrdcadla. Poprvé jsem si všimla kruhů pod očima. Přejela jsem po nic palcem.
Potom jsem se vrátila do pokoje a vytáhla si čistý oblečení . Teď bych potřebovala triko, které voní po Lukovi. Musím ho potom požádat, aby mi ho dal. Potom jsem si lehla do postele. Ikdyž bylo pořád světlo, lehla jsem si do postele. Přitáhla jsem si nohy k sobě a objala polštář. Dívala jsem se na sebe do zrdcadla. Musela jsem se, ale otočit, protože mi připadalo, že to nejsem ani já.
Po chvíli mě už ležení nebavilo. Zvedla jsem se a začala přecházet po pokoji. Po chvilkách jsem se koukala z okna, co se děje venku. Parkrát jsem se přichytila při tom, že si koušu ret.
"Tiffani!" uslyšela jsem jak na mě Lucy zakřičela. Lekla jsem se, a běžela dolů. Když jsem doběhla ke schodům všimla jsem si jak Lucy stojí s nějakým klukem v hale. Ten kluk mi někoho připomínal.
"Přišel jsem tě přivítat" řekl a došel ke mě. Naž jsem se nadála dal mi na obě dvě tváře pusu. "Jsem Sebastián, ale stačí když mi budeš říkat Sebe" usmál se.
"Kde máš korunku?" ozvala se Lucy. Ukázala jsem nahoru.
"A to je všechno?" zeptala jsem se s nadzvednutým obočím. Seb zakroutil hlavou.
"Moje matka, tě chce pozvat na večeři" koukl se na Lucy "Obě"
"Dobře... kdy?" zeptala jsem se.
"Dnes večer" odpověděl Sebastián. "Stavím se pro vás" řekl a potom se otočil k odchodu. Když byl u dveří, ještě jednou se na mě otočil. "Krásný zbytek dne princezno" mrkl a odešel.
"Znáš ho?" koukla jsem se na Lucy. Přikývla.
"Jeho otec je v radě" řekla.
"Aha" zamumlala jsem. "Hele máme dost času, co kdybychom si vyčarovali popcorn a koukli na nějakej film?" zeptala jsem se.
"To zní fajn" přikývla s úsměvem Lucy. Obě jsme se vydali do obyváku, kam jsem si přičarovala obrovskou telku se všema oblíbenýma filmama.
