War or Love?

38.Miluju

Suze

Přes slzy pořádně nevidím na cestu. Utíkám, co nejrychleji můžu.
"Princezno." Uslyším za sebou Chrisův hlas a jelikož vím, že mě stejně dožene v rychlosti si otřu slzy.
"Suze." Křičí znovu. "No tak zastav princezno." Chytí mě za ruku a jakmile spatří můj obličej výraz mu ztvrdne.
"Co udělal?" Zeptá se a já zavrtím hlavou.
"Co udělal?" Zopakuje otázku.
"Nic" křiknu a malinko se zajíkám. "Jen jsem hloupá kráva, která se zamilovala do idiota." Vyhrknu ze sebe a vytrhnu se mu.
"Nech mě teď být Chrisi prosím." Kouknu se mi do očí a on smutně přikývne.
Rozeběhnu se pryč k autu.
Řekla jsem Chrisovi, že jsem se do Lukase zamilovala.
Byl to přeřek, ale....
....já ho miluju...tolik mě bolí ho vidět s tou holkou....sakra...já ho miluju.
"Co se stalo?"" Zeptá se mě můj bratr jakmile přiběhnu k autu.
"Jedeme." Zavelím a nasednu do auta.
"Prosím." Dodám ještě. Jonas jenom nastoupí do auta a beze slova nastartuje.
Co bych jen bez něj dělala.

Lukas

Zvednu mobil a zapnu si ho. Když jsem sem přijel tak jsem ho vypnul, abych měl klid, ale teď když už je po všem je načase zavolat Princezně.
Sakra.
Několik zmeškaných hovorů od Suze.
Musí mít strach.
Pokusím se ji zavolat jenže mi to vypadne.
To není dobrý.
Co když se jí něco stalo?
Co když ode mne zrovna potřebovala pomoct a já nebyl na příjmu?
Co když....?
Myšlenky se mi honí hlavou jedná za druhou.
"Lukasi." Zavolá na mě Chris a doběhne za mnou, spolu s Fredym.
"Jsi kretén Lukasi a buď rád, že jsem jí slíbil, že se s tebou kvůli ní nebudu prát, protože jinak bych ti musel rozmlátil ksift." Vyjede na mě Chris a Fredy se ho pokusí zastavit.
"Co se stalo?" Zeptám se ho zmateně.
"Nedělej, že nevíš, co se stalo." Vyštěkne na mě.
"Jenže já to fakt nevím." Braním se. Co mu zase přelítlo přes nos. "Tak co kdyby jsi mi vyklopil o co tady sakra jde."
"Suze tě viděla, jak se líbáš s Tamarou." Vysvětlí Fredy a mě se zastaví srdce. Ne. Precj nemůžu mít takovou smůlu."Před malou chvíli odsud odjela."
"Říkala něco?" Zeptám se jich. Fredy jenom pokrčí rameny, ale Chris mě stále probodává pohledem.
"Co říkala Chrisi!" Vyjedu na něj. "Musíš mi to říct."
Jen se na mě zatvrzele dívá.
"Proč bych ti měl pomáhat ji zlomit srdce?" Zeptá se mě, tak ledovým tónem, že mě zamrazí v zádech. Nikdy od doby, co ho znám, se mnou takhle nemluvil.
Nikdy.
Už několikrát jsem ho slyšel, tímhle tónem mluvit, ale jen v případě když byl někdo vážně velkej kretén. Je hezký vědět, že se mezi ně počítám i já. Trochu se mě to dotklo.
A co že to říkal? Zlomil srdce?
"Jak to myslíš zlomit srdce?"
Nic na to neřekne.
"Kdybys nebyl můj kámoš skončil bys s rozbitou hubou. Teď mi jen nějakou dobu nechoď na oči " Řekne místo toho a rozejde se pryč.
"Chrisi počkej." Zavolám za ním a doběhnu ho.
"Já ji přeci nechci zlomit srdce. Jen chci vědět, co říkala než odešla."
"Že ji nechceš zlomit srdce?!" Otočí se na mě. "Už jsi to udělal. Budu mít štěstí pokud se se mnou ještě bude chtít vidět, když ví, že se s tebou bavím. A chceš vědět, co říkala než odjela? Řekla, že se zamilovala do idiota!!"
Rozkřičí se na mě a já se nevzmůžu na slovo.
Zamilovala?
Ona se do mě zamilovala?
Ale to...
Ne to nemůže...
Ale ne...
Proč...
Drcnu sebou do trávy a chytím se za hlavu.
Tohle jsem nechtěl.
Chris mým směrem hodí jeden znechucený pohled a pak odejde.
Skvělý.
Tenhle den je prostě úžasný.
Roberts, Winston, Tamara, princezna a teď i Chris...
"Co budeš dělat?" Ozve se za mnou Fredy.
Jo to bych taky rád věděl.
"Nejspíš nic." Pokrčím rameny. "Co bych mě dělat? S Chrisem to později urovnám."
Fredy se posadí naproti mně.
"Já ale nemyslel Chrise. Myslel jsem Suze."
"Co bych měl dělat Fredy?" Podívám se na něj. "Řekla že mě miluje....nebo že je do mě zamilovaná...význam je stejný. Bylo by ode mě sobecký držet si ji u sebe, když ji ty city nemůžu oplatit."
"Nemůžeš? Nebo se bojíš?"
Co je to za debilní otázku.
"Čeho bych se jako měl bát?"
Fredy jenom pokrčí rameny.
"Tvůj poslední vztah nedopadl zrovna dvakrát dobře. Bylo by přirozený kdyby ses bál, že nevyjde ani tenhle."
"Žádný vztah mezi námi není. A ty se přestaň chovat jako holka a snažit se rozebírat moji psychiku." Postavím se a on mě napodobí.
"Já s ní chodit nechci. Nemám zájem o vztah."
"Myslel jsem, že ji chceš."
On si snad nedá pokoj.
"Jasně že ji chci. Podívej se na ni. Ale to neznamená, že s ní chci i chodit."
"Tak proč s ní jenom nespíš?"
Ten kluk má snad na všechny mý odpovědi nějakou novou otázku.
To jsem dělal do teď. Mám chuť mu odseknout místo toho, ale zvolím jinou větu.
"Už jsem říkal...bylo by to ode mne sobecký."
Tak a snad už tím ukončím tuhle směšnou debatu.
"To si sice říkal, ale nikdy dřív ti nevadilo spát s holkou, která se do tebe zamilovala."
"Já nevím." Rozkřiknu se na něj. "Prostě mě nech na pokoji."
Vydám se pryč.
Fredy se rozejde za mnou.
"Řekl jsem ti ať mě necháš na pokoji."
Osočím se na něj.
"O co ti vlastně jde?" Vyhrknu.
"Chci aby sis přiznal, že ti na ni záleží. To pro začátek." Odpoví mi a zastaví mě.
"Jasně že mi na ni záleží." Odpovím. "Nechci jí ublížit."
Fredy pokývá hlavou.
"To znamená, že ji máš rád." Pokračuje dál.
Zamračím se.
"Asi jo. Jo. No a? To neznamená, že s ní chci chodit. Umíš si mě představit ve vztahu?"
Fredy se usměje.
"Ne" Odpoví a já pokývu hlavou.
"Tak vidíš. Není co řešit."
"Ale umím si tě představit ve vztahu s ní." Dokončí potom a já na něj přimhouřím oči.
Nečeká na odpověď a pokračuje.
"Umím si vás představit jako pár. Trochu nevšední pár, ale přece pár. Nechceš mít vztah a proč?
Říkáš, že holka tě jenom omezuje. Ale vážně si myslíš, že by tě Suze nějak omezovala?
Nechceš holku, protože by po tobě chtěla nějaký pozornosti, ale stejná otázka. Opravdu si myslíš, že by Suze chtěla abys ji kupoval kytky nebo nějaký náramky, plyšáky? Že by to vůbec ocenila?"
Zamyslím se nad tím a představím si, jak bych k Suze přišel s plyšovým medvědem. Oflákala by mi ho o hlavu s tím, že není jako ostatní slepice se kterými mám zkušenosti.
Pousměj se nad tou představou. Možná jí ho jednou dám, jen abych viděl, jak se bude vztekat.
"Nechceš holku" pokračuje Fredy "Protože tvrdíš, že bys s ní musel tvrdnout nad nějakým nudným filmem nebo poslouchat, že se jí zrovna zlomil nehet, nebo že si nemůže dát pizzu, aby držela linii.
Ale vážně si myslíš, že by Suze něco takového dělala? Tak myslíš si to?"
Neřeknu ani slovo.
Upřímně mě dost překvapil a tak jenom záporně zavrtím hlavou.
Ne.
Zee by nic takovýho určitě nedělala.
"Tak vidíš. Tak mi řekni, proč s ní nechceš být?"
"Prostě na to nejsem dělanej...."
"Kecy"
"Stejně by nám to nevydrželo..."
"Kecy"
"Ani ji nemiluju!"
"Největší kec jakej si zatím vypustil z pusy. Ty ji miluješ. Řekni mi, když si líbal Tamaru, cítil jsi něco? Nebo jsi myslel na ni."
Do háje.
Nic neřeknu a tak pokračuje.
"Tak měsíc už si nebyl s žádnou holkou víš to? Proč? Že by tě už přestaly zajímat? Přestaly, kvůli Suze. Máš oči jenom pro ni."
Má pravdu.
S nikým jsem nebyl od doby...od toho plesu. V ten den kdy jsem se tam s ní pohádal. Prostě...na to nějak nebyl čas nebo co.
"A teď mi odpověz na poslední otázku. Co bys dělal, kdyby se tu teď objevila třeba s Ryanem? Hmm?"
Zabil bych ho.
"Přesně. A kdyby to nebyl Ryan objeví se někdo jiný. Vždycky se někdo objeví a ty s tím nebudeš moct nic udělat."
Cože? Já to řekl nahlas?
"Zabil bys každého kluka, který by si na ni dělal nárok. To je žárlivost kamaráde a majetnickost. Ale ty ji nemůžeš mít. Víš proč? Protože když ty nejsi její tak ona logicky nemůže být tvoje. Přemýšlej o tom."
Dokončí, poplácá mě po rameni a vydá se pryč.
Že by měl pravdu?
Co bys dělal, kdyby se tu teď objevila třeba s Ryanem.
Zabil bych ho.
Zabil bych ho. Bez přemýšlení.
Vždycky se někdo objeví a ty s tím nebudeš moct nic dělat.
Ale já nechci, aby byla s nějakým jiným. Nemůže být s někým jiným...
Když nejsi její tak ona nemůže být tvoje.

Leží pode mnou na posteli ruce ji držím nad hlavou a přivádím jí tím k šílenství. Chce se mě dotýkat poznám to, jenže ji to nedovolím. Místo toho líbám snad každou část jejího těla.
"Lukasi." Zasténá potichu. Chci aby sténala hlasitěji. Chci, aby sténala už navždy jen a jen moje jméno.
Podívám se jí do očí.
"Chci to slyšet." Řeknu zhrublým hlasem. "Řekni to Zee." Naléhám na ni. Chci to slyšet. Potřebuju to slyšet.
Moc dobře ví, co po ní chci, jenže je tak paličatá. Tak paličatá a to na ní zbožňuju.
"No tak lásko." Přemlouvám ji mezi polibky. "Slib mi to."
Zavrtí se pode mnou a prohne se v zádech. Málem se udělám, už jen kvůli tomu.
"Prosím." Zašeptám zoufale. Potřebuju, aby to řekla.
"Jsem tvoje."

Ona sakra je moje.
Když nejsi její tak ona nemůže být tvoje.
Ale ona sakra je moje. Řekla to. Potřebuju ji. Miluju ji.
Do háje.
Já ji miluju.
Miluju ji.

Pokračování příště...
Tak co říkáte na Lukase? Jak to bude pokračovat?
Prosím komentujte 😍