Letifer

Sto sedm

Starcaller - Valley of the Dreamless

---
Věnováno Klarisa_wp. Ač okolnosti vzniku tohoto tvého profilu nejsou zrovna příjemné, jsem moc ráda, že tu na Wattpadu jsi!
---

Přísahala by, že za celé léto okna nikdo nemyl. Pronikalo jimi jen slabé šedivé světlo, ani náhodou se paprsky slunce nepodobaly zlatavé záři, jež měla venku panovat. Na to, že školní rok teprve začal, se na hradě držel chlad. Chodby z teplého léta nebyly prohřáté, a nedokázaly to ani bílými plameny hořící pochodně. Zatímco kráčela po nehostinných chodbách, po zádech jí běhal mráz. Hermiona si nadhodila knihy v rukách a přitáhla si hábit blíž k tělu. Pohled jí sklouznul na jeho nachové lemování. Působilo tak nepatřičně. Tady na hradě obestřeném hávem temnoty. Na ní.

Poté, co si na snídani ve Velké síni Blaise vyhrnul rukávy a oficiálně tak nechal svou příslušnost ke služebníkům zla vstoupit v povědomí, rozloučila se Hermiona několika málo rychlými slovy a příslibem, že kdyby se jí Ronald ozval, určitě jí to řekne, s Levandulí a ve své podstatě odtamtud utekla pryč. Jak teprve na snídani přicházela hlavní vlna studentů, počkala mezi portrétovými zkratkami, aby co nejvíce eliminovala možnost, že na někoho narazí ve společné místnosti, a došla si pro věci na dnešní den. A pak několik drahocenných minut strávila v umývárně, aby se ujistila, že i kdyby se jí vyhrnul rukáv, její vlastní zápěstí zůstane na pohled ničím nepoznamenané.

První hodina, jež ji tento rok čekala, padla na Kouzelné formule. Alespoň z něčeho mohla pociťovat úlevu. Kdyby se hned měla postavit Alektě, tím spíš, že se dívce její předmět objevil v rozvrhu navzdory tomu, že jí Severus Snape slíbil, že na Studia mudlů chodit muset nebude, mohla by se rovnou rozloučit – s čím vlastně? Alekto by ji nezabila, na to by si netroufla. Ale Hermiona si byla více než jistá, že by to byla právě ona, koho by si Alekto vybrala jako svého figuranta, na němž by studentům předváděla, jak je podle Pána zla správné se vůči mudlům chovat. Pomocí zakázaných, nebo alespoň smrtijedských kleteb.

Nestála tak brzy ani o setkání s Hagridem na Péči o kouzelnické tvory. Hagrid byl její přítel, ale sám nevěděl, proč Harry nenastoupil do sedmého ročníku, kam se poděl. Pro svůj původ soužití se Smrtijedy na hradě nebude mít snadný. Ovšemže mu bude chtít pomoct, jak jen to bude v jejích silách. Ale takto brzy si nebyla jistá, zda by mu dokázala čelit.

Horácio Křiklan se včera na zahájení školního roku tvářil úplně stejně tak, že by v Bradavicích nejradši nebyl. Hermiona sice nebyla jediná z jeho loňského klubu, kdo na škole stále byl, ale nemohla se zbavit jistého podezření, že v ní Křiklan vidí Lily Potterovou, za svých studií Evansovou. Harry jí řekl, že jeho máma byla oblíbenou Křiklanovou studentkou. Obě byly stejného původu. Hermiona nemohla dovolit, aby se na ni profesor jakkoli upnul.

A stejně tak by nešla na hodinu Obrany proti – vlastně Černé magie, opravila se dívka ve svých myšlenkách – kdyby jí ji rozvrh postavil do cesty. Amycus proti ní možná nikdy veřejně nevystupoval tak jako Alekto, stále byl však Carrow. Hermioně z něj běhal mráz po zádech možná mnohem víc než z jeho sestry.

Pak tu bylo Přeměňování. Kdyby se na to Hermiony někdo zeptal, nikdy by své myšlenky nevyslovila nahlas. Ve skrytu duše se však profesorky McGonagallové tak trochu obávala. Bývalá ředitelka a zástupkyně Brumbála byla bezpochyby jednou z nejlepších profesorek, jaké kdy v Bradavicích učily. Jestli studenti i přes výslovný Snapeův zákaz zorganizují odboj, a podle včerejšího výrazu v Nevillově tváři si Hermiona byla jistá, že on se o to skutečně pokusí, bude to právě profesorka McGonagallová, kdo je bude krýt. Kdo s nimi bude táhnout za jeden provaz. Jestli měl někdo šanci si všimnout, na čí straně Hermiona stojí, dřív, než si sama vyhrne rukáv, byla to právě ředitelka nebelvírské koleje.