II. Zvláštní věštba kouzelníka, kterému kat nejednou sťal hlavu

40 10 3
                                    

Býval kdysi, býval král,

on zemi svojí slávu dal.

Zemi pusté, tam písek větrem vál,

vrátil vše, co bůh zlý vzal.

>><<

Od skonu jeho uběhly už stovky let,

však v legendách on dýchá dodnes,

to vrabčák ve své písni klepy roznes,

že král ještě neopustil tento svět.

>><<

Pod sličné kněžny korunou,

mezi hříšníky, ač sám hříšným není,

stráží řeku, kde tichne něžné dechu znění,

před gardou ďábla prohnilou.

>><<

Mluvci božstva zabitého, pohřbeného v zapomnění

a pánu zkázy, splínu, hoře, ztrát,

určeny jsou jeden vzestup, jeden ve Tmu pád

a komu patří osud který, poví jen mág stínů, smrti, snění.


Podivínští a Zrůdnosti pekelnéWhere stories live. Discover now