A Long Way Down [CZ]

19. kapitola

Elliot

Zmocnil se mě skvělý pocit, když jsem si vzpomenul, že za pět dní končí škola. Nemohl jsem se neusmát. Na rtech se mi rozvinul široký úsměv a všechny problémy se mi okamžitě vykouřily z hlavy. Moc dobře jsem věděl, že celá naše parta myslí úplně na to samé.

Seděli jsme v hospodě nad sklenicemi s pivem a všem se nám na tvářích rozkládaly obrovské, šťastné úsměvy. Chyběla tady jen Riley, která musela odejít na její pravidelné sezení s psychologem, ostatním řekla, že musí s mámou na nákupy. Cítil jsem se, jako bych pro ni znamenal něco víc, protože mě zasvětila do její minulosti a vlastně do celého jejího života, i když jsem ji vlastně svou neústupností donutil.

‘’Je to úžasný pocit,’’ promluvil Chad a všechny nás tím donutil opustit svět našich vlastních myšlenek. Úsměv mu nemizel z tváře. ‘’Dva měsíce prázdnin, naprosté pohody a zasloužené relaxace.’’

‘’Za dva roky se nám otevřou brány do zbrusu nových životů,’’ zasnila se Stella, ‘’musíme třeťák udělat nezapomenutelným… je to poslední rok před stresem nad maturitou.’’ Všichni jsme souhlasně kývli hlavou. Usrkl jsem si ledového piva a hřbetem ruky si setřel pěnu nad horním rtem. Do poloviny naplněnou sklenici jsem položil zpět na stůl a pohodlně jsem se opřel o opěradlo židle.

‘’Přemýšlel jsem, co budeme dělat o prázdninách,’’ řekl Chad.

‘’A na co jsi přišel?’’ zeptala se April sladkým hlasem nespouštějíc pohled z Chadových hnědých očí. Chad se na ni pousmál, na což mu April úsměv opětovala a čekala na jeho odpověď.

Chad se nadechl a pronesl, ‘’měli bychom jít stanovat.’’ Nejspíš čekal, že se nám všem na tvářích objeví veselé, souhlasné pohledy, což se taky stalo… teda kromě Stelly, na jejíž tváři převládal vyděšený výraz.

‘’Stanovat?’’ vyplivla ze sebe to slovo, jako by ji pálilo na jazyku. Mírně vykulila oči a hleděla na Chada. ‘’Ty jako myslíš do přírody plné komárů, pavouků a dalších druhů ještě neobjeveného hmyzu, mezi divoká zvířata, bez jediného signálu a známky jakékoliv civilizace?’’ zvedla obočí. Chad souhlasně kývl hlavou.

Stella zkřížila ruce na prsou a zaťatě zakroutila hlavou, ‘’v žádném případě!’’

Chad si odfrknul a zakoulel očima, ‘’no tak, Stell!’’ Ale Stella si stála za svým. Stále nesouhlasně kroutila hlavou, ale já jsem uvnitř sebe věděl, že nakonec povolí. Všichni jsme ji znali až moc dobře, abychom věděli, že nakonec bude souhlasit.

‘’Bude to sranda,’’ přemlouval ji Chad, ‘’čerstvý vzduch, příroda, léto, táborák, noc, jasné nebe plné zářivých hvězd, strašidelné příběhy… o tohle přece nemůžeš přijít.’’ Všimnul jsem si, jak si Stella váhavě zkousla ret, ale nakonec stejně zakroutila hlavou. To, ale Chada nezastavilo v pokračování. Poznal, že povoluje a stačí jenom pár slov a stanovačka je zařízená.

‘’Vy dva souhlasíte?’’ Tentokrát upřel pozornost na mě a April. Já jsem jenom souhlasně zakýval hlavou s malým úsměvem na rtech.

‘’Stoprocentně,’’ pronesla April a kývla hlavou. Chad na nás mrkl a znovu přesunul svou pozornost na Stellu, která měla stále zkřížené ruce na prsou a snažila se udržet na tváři nedostupnou a neobměkčitelnou grimasu.

‘’Všichni souhlasí,’’ Chad se na ni zadíval štěněcím pohledem.

‘’Riley ještě neřekla svůj názor,’’ snažila se bojovat Stella, ale všichni jsme moc dobře věděli, že prohraje.

‘’O jejím souhlasu tady nikdo nepochybuje,’’ usmál se Chad. Zaslechl jsem Stellin hlasitý povzdech. Prohrábla si hnědé vlasy.

‘’Stell, prosím!’’ přidala se April nadšeným a natěšeným hlasem. Stella se zakousla do rtu a na chvíli mlčela. Tušil jsem, že tímhle ji zdolali a z jejích úst nevyjde jiná než kladná odpověď.

‘’No tak fajn!’’ zavrčela otráveně. V jejím hlase nebyla ani špetka radosti, ale já i tak věděl, že se alespoň malinko těší… všichni jsme to věděli.

Na Chadových rtech se rozlil vítězoslavný úsměv, ‘’vyrážíme přesně za týden!’’ Pozdvihl sklenici s pivem, na což jsme jeho pohyb zopakovali a připili jsme si na blížící se prázdninovou stanovačku, která se určitě zapíše do dějin.