Další rok. Další zima. Další Vánoce, na které čekáme spolu s adventním kalendářem. Ať už s čokoládovým nebo jiným. Tak si pojďme to čekání zpříjemnit s tímhle kalendářem, plným shipů. :3
Píšou to všichni, tak proč to nezkusit, že ano :D Nehroťte mě.
Anime: Super Lovers Pairing: Haru Kaidou x Ren Kaidou
▫▪▫
Více než bratři
Ren už dávno nebyl dítě. Teda, ještě byl. Ale mentálně nebyl. Bylo mu patnáct a táhlo mu na šestnáct. Žil se svým bratrem. A byl šťastný, přesto mu však něco chybělo. Haru, jeho dospělý bratr, mu dával všechno. Všechno kromě lásky. Nechtěl tu sourozeneckou. Chtěl tu v romantickém slova smyslu. Čím byl starší, tím více si uvědomoval, že Harua miluje. Upřímně a moc. Jenže Haru dělal, že to nevidí.
Ren byl zmatený. Haru se někdy choval jako jeho přítel. Líbali se a skoro to vypadalo, že jsou pár. Ale kdykoli se schylovalo k dospělým věcem byl Haru odtažitý. A Ren toho měl už dost. Pravda, před rokem ještě netušil, co vztah obnáší. Ke všemu vztah muže a muže. A tak se o to začal zajímat. A byl si jistý, že je s tím v pohodě a touží po tom to zažít právě s Haruem.
Už jednou o panictví málem přišel s Haruovo bratrancem. Tenkrát ho Haru málem zabil. Natsuo byl téměř kopie Harua. Akorát v brunet verzi. Nicméně Ren nechtěl nikoho jiného.
A čím byl Ren starší, tím více se jeho bratr držel zpátky.
Jednoho víkendového odpoledne se šel Ren projít se svým pejskem do parku. Měl toho v hlavě moc. A tyhle procházky mu pomáhaly se uvolnit. Nevěděl, co má dělat. Haru se pořád vzorně staral. Ale úplně omezil doteky, které byly nadbytečné. Ren byl zvyklý s ním spát v posteli, když se bál. Teď ho tam nechtěl.
Většinou emoce vůbec neprojevoval. Ale teď mu bylo hrozně. Byl odmítaný. Nechtěl být odmítaný dál. Zamračil se. Otočil se na patě a rázoval si to domů. Doufal, že tam nebudou i dvojčata. Rozhodl se na Harua vybalit všechno co cítí.
Haru vyřizoval přes počítač nějaké věci ohledně kavárny. Dům byl tak tichý bez ostatních. Nebyl schopný se soustředit. Opřel se do sedačky. Bylo těžké si toho kluka držel od těla. Ale hodně přemýšlel nad tím, co dělají. Ren byl moc mladý. Má život před sebou. Neměl by mít ještě vztah. Navíc s ním. S dospělým chlapem, který byl jeho brácha. Bylo to ujetý.
Rozrazily se dveře. Do obýváku vtrhl Ren. Rychlým krokem byl u něj a skláněl se nad Haruem. Ruce měl zapřené o opěradlo. Obličeje měli nebezpečně blízko. Haru polkl.
Mladší spojil jejich rty. Sedl si mu do klína a prsty mu vpletl do vlasů. Haru zamrkal. Ren nikdy nebyl ten, co začínal. Navíc se teď dlouho snažil nic takového nedělat, aby neměl v hlavě blbosti a myslel jen na školu.
,,Co je s tebou?“ zamrmlal Ren, když se po neaktivitě svého bratra odtáhl. ,,Myslel jsem, že to máš rád?“
,,Mám. Tebe mám rád. Ale jako svého malého brášku, Rene. Tohle nejde,“ řekl Haru. Chytil chlapce. Sundal ho ze sebe. ,,Udělal jsem k obědu kari. Máš ho v troubě, jen si to ohřej.“ Chtěl se vrátit k práci. Ren zblednul.
,,Haru!“ vykřikl naštvaně Ren. Haru sebou trhnul. ,,Vůbec tě nezajímají moje pocity? Jak se cítím já?“ zeptal se přímo.
Haru zamrkal. Samozřejmě, že mu na jeho pocitech záleželo. Povzdechl si. Rozhodl se mu dát šanci, aby řekl, co má na jazyku.
,,To víš, že záleží.“
,,Nejsem malý, Haru. Nejsem ani dospělý, ale už vím svoje. A vím, že to, co cítím je láska. Vždycky, když tě vidím mám motýly v břiše. Předtím jsem spíš myslel, že budu zvracet,“ uchechtl se Ren. Avšak zatřásl hlavou a pokračoval dál. ,,Aki i Shima jsou s tím v pohodě. Nemusíme o nás nikde a nikomu říkat. Můžeme si v klidu žít a náš vztah mít doma.“
,,Nevíš, o čem mluvíš. Jsi mladý,“ odsekl Haru. Ren se naštval. Vyskočil a chytil Harua za límec. Stáhl si ho dolů a zle se mu zahleděl do očí.
,,Miluju tě! Chci tě!“ vykřikl mu do ksichtu. Odtáhl se a stoupl si dál od něj. Začal ze sebe sundávat věci. Haru ho chtěl zastavit, ale nějak ztratil nit. Ren projevoval emoce. Srdce mu bušilo. Když začal znovu vnímat, brunet před ním stál zcela nahý. Zčervenal a odvrátil pohled. Už delší dobu ho viděl prostě jinak než jako malého kluka. I když si to snažil namluvit. ,,Tohle se ti nelíbí?“
,,Rene,“ oslovil ho Haru.
,,Nemusíš dělat, jako bych se měl zlomit. Nikdy jsme se nedostali dál. A já po tom, po tobě toužím. Dům je prázdný. Můžeme náš vztah prohloubit. Vím, že i ty mě máš rád,“ řekl Ren. Ke konci ztišil hlas. Přišel za ním. Pohladil ho po paži. Koukl do těch Haruových zajímavě zbarvených očí. Jedna z věcí, které miloval. Ren se usmál.
,,Mám. Ty mi dáváš.“ Haru se usmál. Pobaveně protočil očima. Vzal Rena do náruče. Věnoval mu polibek.
🎄
Haru je třeba strašně hezky udělaný :3
Ops! Esta imagem não segue nossas diretrizes de conteúdo. Para continuar a publicação, tente removê-la ou carregar outra.
