Kdybys jen vedel🥺

44.

T: ale k čemu to bude?
Zadivala jsem se mu do očí
J: zkontrolují tě a aspoň budeme oba v klidu
Pohladil mě po tváři, čímž utrel slzy a já se hned cítila více v bezpečí, ale i tak...k čemu tam jít?
T: je to zbytečné..stejne nemá kdo pohlídat malého
J: zavolam memu kamosovi, Lukáš se jmenuje, on má děti rád 🥰
T: ale kdyz-
J: Tyno ne. Půjdeme tam ano?
T: nemám na výběr
Naznačila jsem smích a utrela si zbytek slz
Pomalu jsem se postavila na nohy ale hned si zase sedla. Nemám vůbec žádnou silu…
Janek se na mě jen smutne pousmal a vzal mě do náruče. Odnesl mě do auta a ještě jsme čekali na Lukáše který po chvilce přišel aby pohlídá malého. Hned potom jsme vyjeli. Mám z toho všeho strasny pocity…bojim se co bude..
Když jsme dojeli před nemocnici, dostala jsem šílený strach. Slzy jsem bohuzel nezadrzela.
J: Týnko v klidu ano? Jsem tu s tebou
T: Janku já….
J: musíš se uklidnit…všechno bude v pořádku
T:…
J: jdeme?
T: asi…jo
J: neboj, nic se nestane, jen tě zkontroluje
Chytl mě za stehno a povzbudive se na mě usmál
J: tak pojď
pokyvla jsem hlavou a nějak se snažila z auta zvednout
J: zvládneš to?
Bylo mi blbe mu rict, že to nezvládnu, ikdyz by to asi bylo lepší, zkusim to zvládnout sama. Zhluboka jsem se nadechla a snažila se jít normálně do nemocnice, bohužel mě strašně rozbolelo v podprisku a já zasyčela bolestí
J: Tynko, všechno v pohodě?
Došel blíž a chytl mě pod paži
T: ono to strašně bolí Janku..
J: to zvládneme, neboj celou dobu tě budu držet
Stále to bolelo, ale společně jsme pomalu šli do nemocnice
Došli jsme na recepci a tam my dali vozík na který jsem si sedla protože ta bolest už byla vážně velka…
Janek mě odvezl na ambulanci kde mě hned vzali. Udělali mi ultrazvuk a ještě nějaký vyšetření.
D: v rámci možností jste v pořádku, ještě vám předepíšu nějaké léky proti bolesti
Jen jsem kývla. Byla jsem rada ze se nepta jak se to stalo protože vysvetlovat to někomu to vážně nezvladnu.
Napsal mi léky a já šla zpátky na chodbu, společně i s Jankem.
D: pane Linharte mohl bych s vami ještě mluvit?
Sedla jsem si na vozík a Janek šel ještě za doktorem.
Vůbec nevim o čem tam spolu mluvili ale…
J: já si s ni o tom promluvim
D: dobře
Nic víc už jsem neslysela a ani nemohla protože se Janek rozešel opět ke mě.