𝑾𝒉𝒊𝒄𝒉 𝑶𝒏𝒆 𝑰𝒔 𝑻𝒉𝒆 𝑹𝒊𝒈𝒉𝒕 𝑶𝒏𝒆 ✔️

11. Le Grand-Bornand a Vánoce

Právě jsme přijeli do Francie. Je tu hrozně hezky, Francii mám strašně ráda.

Jinak stíhačka v Kontiolahti pro mě dopadla velmi dobře a to další medailí, tentokrát stříbrnou. Poslední závod, který se jel v Kontiolahti byla štafeta, do které mě trenér poslal a ve složení Já, Elvira, Stina a Hanna jsme získali bronz.

V Hochfilzenu se jely úplně stejné závod a dopadly dost podobně. Ve sprintu jsem vybojovala bramboru, ve stíhačce opět stříbro. Štafeta se na nám povedla víc, místo Stíny jela Linn a byly jsme o jednu příčku lepší než v Kontiolahti.

---

Ráno před prvním závodem ve Francii se cítím jako přejetá parním válcem. Na tréninku mi to vůbec nejede, aspoň ta střelba je jakž takž, ale prostě žádná sláva. Vůbec. Trenér je ze mě na nervy. No ono to nějak dopadne...

Taky to nějak dopadlo. A to celkem blbě. Jako čtyřicáté místo je pro mě dobré. Ale trenér říká něco jiného.

Takže po sobě chvíli ječíme, protože je říkám, že je to skvělý výsledek. Nakonec odejdu od něj, protože na to nemám náladu. Vezmu si bundu, sněhule a jdu se ven proběhnout. Dám si sluchátka do uší a běžím.

---

Zastavím až po pěti kilometrech, kde si Sednu. Ani jsem si neuvědomila, že jsem běžela tak rychle.

Vypnu hudbu a vydýchávám se. Najednou začne hrát moje nejoblíbenější písnička a tak to okamžitě zvednu, protože vím, že mi volá Dominik.

,,Ahoj," řeknu.

,,Ahoj. Strašně rád tě slyším. Nemohl jsem se ti dovolat na Skype."

,,No jsem venku. Běhat."

,,Nejela jsi před chvílí závod?"

,,Jo. Mám nějak hodně energie."

,,To je skvělé. Gratuluji k čtyřicátému místu. Pokud se k tomu dá Vůbec gratulovat."

,,Jasně že dá! Mám 1 bod! Pojedu stíhačku. Já jsem spokojená. Jen trenér ne."

,,Chtěl jsem se s tebou domluvit ohledně Vánoc."

,,A?"

,,No já poletím domů a no nechtěla bys za mnou do Česka?"

Ježíš! Já nad Vánoci zatím ani nepřemýšlela!

,,Jo. Jasně. Musím to hlavně říct mamce."

,,Jasně. Strašně se těším, až tě zase uvidím. Moc mi chybíš."

,,Ty mě taky."

Pak se ještě chvíli povídáme, ale já to musím za pár minut ukončit, protoze je tu vážně strašná kosa, tak se rozhodnu běžet zase zpět.

Na hotelu si uvařím čaj, vezmu si teplé ponožky a zalezu si do postele. Zrovna venku začalo hodně sněžit.

---

Další den jedou sprint kluci a my jdeme samozřejmě s Normami fandit. Samo sebou je to legrace. Kde je Tiril, tam je sranda.

Závod vyhraje Sturla Laegreid, druhý Quentin Fillon Maillet a třetí Johannes Boe. Martin dojede úplně těsně pod stupni vítězů.

---

Po závodech hraju s Hannou, Martinem a Sebastianem na XBoxu, co si "půjčili" od Němců.

---

Stíhačky pro nás dopadnou skvěle. El to dotáhne na stříbro a Hanna na pátou příčku. Já na třicátou. Posunout se o deset míst je dost slušný.

Klukům se to taky povede, Martin svou pozici obhájí a Sebastian se vecpe ještě před něj..

Večer opět hrajeme na tom XBoxu, tentokrát se k nám přidá i vlastník této krabice Philipp Horn. Hanna to vzdá a tak hrajeme ve čtyřech.

Samozřejmě nevyhraji ani jednou, moje schopnosti jsou dosti podprůměrné, zato Philipp vyhrává vždycky. No tak to hraje furt!

---

Nemůžu tomu uvěřit, ale vážně pojedu Masák. Vážně ho pojedu!!!

Náš Masák se naštěstí obejde bez jakýchkoliv srážek a já nakonec vybojují stříbro. Zlato se mi vyhýbá obloukem.

---

Závod mužů je ale velmi zajímavý. Někdo pořád o někoho zakopává. No nakonec to vyhraje Tarjei Boe a druhý dojede Sturla Lægreid.

---

Dneska je 22. Prosince a já letím do Česka. Strašně se těším. Předevčírem jsem v Kiruně nakoupila dárky

Za pár hodin letadlo přistává na Letišti v Praze, kde na mě čeká Dominik.

Hned když ho vidím, rozběhnu se k němu a obejmu ho. Tak ráda ho vidím.

,,Ahoj," řeknu.

,,Ahoj, strašně rád tě vidím."

,,Já tebe taky."

,,Tak jedeme ke mě domů? Teda ke mě domů v Česku?"

,,Jasně."

Vezme můj kufřík s nejdůležitějšími věcmi a jedeme k jeho autu. Nasedneme a jedeme do jeho bytu, který je celkem blízko, nedávno se totiž přestěhoval do Prahy.

Má tam uklizeno.

,,Já vím," začne, asi to na mě vidí, ,,ale nebyl jsem tu strašně dlouho."

Vejdu do obýváku, kde má krásný vánoční stromeček. Jen bez ozdob.

,,Musíš mi ho pomoct ozdobit. Už jsem to zkoušel no a byla to katastrofa."

,,Jasně. Hned na to jdu," řeknu natěšeně.

,,Ty máš asi hodně moc ráda vánoce, co?"

,,Nejvíce na světě. Doneseš mi ozdoby?"

,,Jo jasně."

Já pověsil svou Modrou repre bundu na věšák a on mezitím přijde do obýváku s velkou krabici plnou pokladů.

Okamžitě se k tomu vrhnu a začnu věšet baňky a ozdůbky na stromeček. Nakonec nahoru dá Dominik hvězdu a je hotovo.

Pak se najíme a jdeme se projít po Praze.

---

Štědrý den je pro mě překvapením. Hned první věc je, že k večeři bude KAPR! A rybí polévka. U nás ve Švédsku toho sníme na Vánoce strašně hodně a ryby leda tak mořské. Ale nic proti tomu, Dominik to uvařil nad míru dobře (přiznávám se, že jsem ochutnala dřív, než jsem měla, ale pšššt!)

Po večeři si předáme dárky. Já od Dominika dostanu krásné rukavice a krásný batoh, on zas ode mě takovou tašku, do které se vejde hodně oblečení, třeba i brusle a tak dále a pak ještě nějaké serepetičky z různých míst, kde jsme trénovali,nebo kde byl světový pohár.