-20-

1.5K 40 3
                                    

Jen se na mě usmíval. Stále mě držel za boky. Cítila jsem se najednou v naprostém bezpečí. Ale věděla jsem, že je to špatně. Vytrhla jsem se z jeho sevření, které bylo silné.

" Co to s tebou je?" Zvedla jsem na něj lehce hlas. Nechápala jsem, proč se po mě najednou sápe, když tu má Rachel.

Nic na to neřekl a lehl si do postele. Dal si ruce za hlavu a usmíval se.

" Mám lepší otázku. Proč seš u mě v pokoji a hrabeš se mi ve věcech?" Zeptal se a stále na mě upíral svůj zrak.

Neodpověděla jsem a chtěla odejít z pokoje. Jenže od vyskočil z postele jako cvrček a zastavil mě.

" Chtěl bych ti to vše vysvětlit" chytl mě za ruku a přitáhl mě ke své hrudi. Koukal se mi do očí. Opět ten silný pohled.

Táhl mě na postel, kam jsem se posadila. On si zase lehl do svojí polohy. Poklepal na místo vedle něj. Chtěl, abych si udělala pohodlí. Ale to jsem odmítla a radši zůstala sedět na svém místě.

" Brynn, je to složitější.." řekl a mě bylo jasný, že neví jak začít.

" Dylane víš co, mě to vlastně ani nezajímá. Buď si s Rachel, mě je to jedno. Můžeme se zase ignorovat, jako jsme dělali celý život" řekla jsem to, co mám už dlouho na srdci. Říkalo si mi to ztěžka, ale je to tak správně.

Vstala jsem z postele a přešla je dveřím.

" Brynn, počkej!" Zavolal na mě, ale já to ignorovala. Sešla jsem schody a šla do kuchyně. Tam jsem se posadila na své místo. Josh se na mě usmál. Úsměv jsem mu oplatila. Mělo jsem nehoráznou chuť Joshe políbit. Prostě jen tak. A tak na nic nečekala. Vrhla jsem se na něj. Vzala jsem jeho tvář do svých rukou.

" Brynn?" Uslyšela jsem za sebou. Otočila jsem se stál tam Dylan. Usmála jsem se a řekla:

" Už půjdu, bylo to vynikající" usmála jsem se na všechny a vstala od stolu. Vzala jsem si kabelku a odešla do předsíně. Tam jsem otevřela dveře a vyšla na čistý vzduch. Je to domu kousek, proto jsem se vydala na svou cestu.

-----

Vešla jsem do třídy a zaujala své místo. Připravila jsem si věci a začla projíždět sociální sítě. Ale v tu mi přišla zpráva.

Dylan: přijď o hodině na záchod, prosím.

Chvíli jsem nad odpovědi váhala. Měla bych? Co když se pohádáme ještě víc, než už jsme teď?

Brynn: dobře.

Odpověděla jsem jednoduše. Zazvonilo na hodinu a čekala, až bude alespoň půl hodiny za mnou.

Vydala jsem se na místo našeho srazu. Šla jsem pomalu, a rozmýšlela, co řeknu. S Dylanem teď máme zvláštní vztah, a opravdu nevím, co mi chce říct.

Došla jsem na domluvené místo. Dylana jsem tady neviděla, proto jsem se postavila před holčičí záchody.

Slyšela jsem kroky. Zbystřila jsem a stála. Kroky se blížili ke mě, a já jen čekala zda je to Dylan.

" Ahoj, díky že jsi přišla" přišel ke mě Dylan, a nesměle se přede mě postavil. Projel si mě od paty až k hlavě.

" Tak co potřebuješ?" Zeptala jsem se a doufala, že co nejrychleji vypadnu.

" Už to dál nevydržím" udělal krok ke mě. Chytl mojí tvář svou rukou. Jeho hladká pokožka se dotýkala té mé. Tento pocit mi chyběl.

Nahnul se k mému obličeji. Chvíli se mi jen koukal do očí. Oční kontakt. To je něco, co máme jen my. S nikým jiným nic takového nezažívám.

Nevydržel to a vrhl se na mě. Začal mě vášnivě líbat. Chtěla jsem se odtrhnout, ale nějak to nešlo. Moje tělo se zaseklo. Ruka mi zničeho nic vyjela do jeho vlasů. Jeho hnědé kudrnaté vlasy jsem teď svírala ve svých rukou. Dal si ruce na mé boky.

Tuhle chvíli jsem si užívala. Jako kdybych utekla z reality, která není tak růžová, jak jsem si myslela. S ním. S ním se cítím jako na obláčku.

Z ničeho nic jsem slyšela kroky. Od Dylana jsem se rychlostí světla odtrhla. Vyděšeně jsem se na něj podívala a čekala, že něco udělá.

Chytl mě za ruku a zatáhl za roh, který je za záchody. Dala jsem si ruku na pusu, ale z jiného důvodu, než si myslíte. Hrozně jsem se začala smát. Dylan na mě ale naštvaně koukal. V tu chvíli jsem to ale nevydržela a zasmála se.

Zvuk kroků se zastavil. Bylo ticho. Otočila jsem se na Dylana, takže naše obličeje byli pár milimetrů od sebe.

" Je tady někdo?" Zeptal se ženský hlas. Ale v sekundě jsme poznali, že je to učitelka. Dylan mi dal ruku na pusu, abych nedělala žádný zvuk. Ale on sám už se taky smál.

Po chvíli učitelka odešla a my jsme mohli vyjít zpoza rohu. Ale když jsem se chtěla vrátit zpátky do třídy, Dylane mě chytl za ruku. Otočil si mě k sobě a chytl mě za tváře.

" Hrozně tě miluju" pošeptal mi do ucha a věnoval mi letmou pusu do vlasů. Usmála se ale nic jsem neřekla. Užívala jsem si ticha, který bylo mezi námi.

------

Čauky, ozývám se po týdnu nevydávání:) omlouvám se, ale neměla jsem moc náladu..

Aktivita lehce padá, proto jsem si říkala, zda to není zbytečné.

Takže pokud mi chcete udělat radost, můžete dát vote nebo napsat nějaký komentář:) ( klidně i negativní)

Omlouvám se za gramatické chyby

Vase helca!



Řekni Mi Že Mě MiluješWhere stories live. Discover now