Nestíhám, říkám, omlouvám se,
když naproti spěchám Ti,
pak zpomalím, nevím, jak se.
Jak vítává se po pěti?
Léta dlouhá, s jinou mapou,
kráčel jsi po planetě.
Socials taky někdy matou.
Je to fakt hezký, vidět tě.
Máš svých deset tetování.
Barmana? Toho nezapřeš!
Povídáš storky, které baví.
S životem?
Už. Víš. Co. Chceš.
Tramvaj se blíží.
Co si říci?
Tak příště zase. Jednou zas.
Měj se tam dobře, v širým světě.
A nikdy neztrať k dobru pas.
S mávnutím milým,
úsměvem křivým.
Ujíždíš zase bůhvíkam.
Všechno je tak,
jak být i mělo,
já štěstí svoje
doma mám.
