,,Příště vám to vyjde. Další měsíc.'
utěšuje mě kamarádka.
Zkopíruju její výraz
a úsměv jí vrátím.
Příště...čtvrté? Páté? Šesté?
,,Udělejte si hezký víkend,'
radí kolegyňka.
A tak se inspiruju.
Seženu letenky: zn. levnější nenajdete!
Domluvím ubytování v (skoro) centru.
A příroda se mi vysměje do ksichtu.
,,Nekažte si to, je fakt brzy,'
volá mi dvojnásobná máma s batoletem
na rukou,
zatímco si heurékuju ovulační testy.
Tak ještě ne...a kliknu na křížek.
,,Nesmíš na to tak myslet,'
říká mamka a myslí to dobře.
Vím, že jo.
Ale taky vím,
že nikdy nebyla
v naší situaci.
A slovo potrat zná jen teoreticky.
,,Jak nemyslet na KDYBY..?'
Ptá se další kamarádka.
A já krčím rameny
a mlčím do telefonu.
Sama čekám na radu,
která zafunguje.
Dočkám se..?
Nejlepší nakonec:
,,Jste ještě mladí!'
To je dost subjektivní.
Dohromady už nám je přes 60...
....ano, tu o Karlovi už jsem slyšela!!!
