Ve Spárech Osudu [Oc Backstory]

kapitola 3.

Ps:tuhle kapitolu budu psát v první osobě
_________________________________________
V minulé kapitole:
"Zhebni ty nulo!" Zasyčel jeden a chtěl se na něj vrhnout.
_________________________________________
Ležel jsem na zemi a najednou se proti mě ten šedý malý vrhl se syčením takže když byl u mě tak jsem se odkutálel na bok a on mě přeběhl. To ho ale ještě víc naštvalo a otočil se,zázrakem mu to neuklouzlo. Rozběhl se proti mě a já mu uhnul zase, ti druzí dva jen přihlíželi s úšklebkem. Rychle jsem se postavil a on se rozběhl proti mě znovu a já chtěl utéct pryč ale chytil mě za krk a hodil mě na zem a já se praštil do hlavy. Rychle jsem se proti němu postavil ale to byla chyba... měl jsem zdravou a ne chtít se bránit... sebevražda... můj protivník mě drápy sekl do obličeje a já neměl na obličeji jen bláto ale i krev... vlastní krev která se mísila s tím blátem a nic jsem tak neviděl a protivníl toho využil a zhodil mě na zem. Ležel jsem na boku a nemohl vstát protože mě drželi na zemi, škubal jsem sebou... kopal jsem a syčel ale nic nepomohlo. Nemohl jsem se bránit. Pak najednou mě pustili a já se postavil... další chyba... proč jsem neležel a nedělal že jsem v bezvědomí... stejně by jim to došlo tak co... vrhl se po mě jeden na kterého jsem viděl jelikož déšť déšť krev s blátem smyl ale krvácel jsem dál a furt krev tekla do očí. Mírně jsem sklonil hlavu ale pořád se díval na protivníka který se zastavil a začal se smát což vyvedlo mého protivníka z míry a pak jsem se proti němu  rozběhl a zakousl jsem se mu do krku a svalil se na zem a já stál vedle něj....pořád jsem ho držel a on začal pomalu krvácet a kopal do mě pak se proti mě vrhl druhý a svalil mě na zem a kamsi mě táhli. Opět jsem kopal ale už jsem neměl moc síly. Mokré bláto které se na mě lepilo se najednou vyměnilo za jiný povrch... mokrý písek... byl jsem celý obalený v blátě a ještě se na mě lepil písek tak jsem byl jako koule bahna a písku. Pak najednou na mě jeden zasyčel: "Já říkal že zhebneš" a pak mě někam hodili.

Okamžitě mi došli co to bylo... voda, hodili mě do první řeky a já se začal topit, snažil jsem se vyplavat a vylézt z vody ale proud byl narozdíl ode mě moc silný byl jsem skoro pořád pod hladinou a když jsem konečně měl hlavu nad hladinou tak jsem volal o pomoc ale nikdo mě neslyšel, opět jsem se potopil. Umřu tady... Já tu umřu ale nechci! Nemůžu tady jen umřít! Musím se pomstít! A co moje Rodina! Začal jsem znovu kopat ale praštil jsem se do hlavy ostrým kamenem a o vše bylo postaráno, upadl jsem do bezvědomí.
_________________________________________
Dneska trošku kratší
Nápad s řekou od: Karma_omegalul
Ten boj mi moc nešel psát
(501 slov)