Ve Spárech Osudu [Oc Backstory]

kapitola 10.

O měsíc později.

Drozdíkovi už bylo 8 měsíců a byl deštivý den jako každý jiný. Vyšel ven z doupěte, byl na tréninku se Sovou, pak odpoledne na lovu kde byl s Prachem který furt nadával na neustálý déšť, byla tam s nimi i Sova a Jabloňová'Tlapka která poté měla po lovu jmenování na válečnici takže už se jmenuje Jabloňka.

Pak už všichni šli do pelíšků a Drozdík se chystal na spánek když najednou uviděl jak přes tábor běží Platanová'Tlapka s Medem, když se jich zeptal co se děje tak zjistil že jeho sourozenci už jsou na světě ale že jsou jen dva. Chtěl jít s nimi ale zrovna teď nemohl tak počkal před doupěte. Najednou vystrčil hlavu Platanová'Tlapka a pustil ho dovnitř. Vedle matky ležely dvě chlupaté kuličky. "Ahoj" Řekla unaveně a pak položila hlavu na pelech. Vedle ní seděl Mrkev který se láskyplně díval na koťata. "Ahoj mami, ahoj tati..." Pozdravil nejistě Drozdík a Mrkev k němu zvedl hlavu. "Potichu" Řekl chladně a pak se zpátky podíval na koťata kterým olízl hlavu. "Už máš spát ne?" Zvedl se poté a vyšel ven z doupěte a po něm Med s Platanovou'Tlapkou. Drozdík se ještě rozloučil s Hnědou'Tlapou a pak vyšel ven.

Omlouvám se ale teď opět skipnu nějaký ten měsíc protože teď se nic nebude dít ale až bude Drozdík starší tak jo xd

Drozdík se vzbudil... za poslední dobu se toho hrozně moc změnilo... jeho táta byl na něj zlý... sourozenci čím dál víc rostli a byl pro ně jako idol ale otec furt že je k ničemu... na trénování se nedokázal soustředit, na lovu zas nedokázal skoro nic ulovit. Uzavřel se do sebe poté co začal nátlak ode všech, dokonce i od přátelů...

Vyšel ven a šel po táboře s naprostým nezájmem. Pak uviděl jak k němu cupitá jeho sestra a za ní jde bratr. Dojde až k němu a pak mu nečekaně zaútočí na ocas. Drozdík se pousměje a pak zkřiví čumák bolestí a ocas zvedne do vzduchu. "Nekousej mě." Řekne a vezme ji do vzduchu. "Dobře..." zapiští a Drozdík jí položí na zem a pak jí olízne hlavu. Jeho bratr jen stál a přihlížel. "Ahoj" mňoukne směrem k Drozdíkovi který k němu přijde a olízne mu taky hlavičku. "Nehráli jste si s Ostružinkou?" Zeptá se Drozdík. "Jo hráli ale ona pak usnula a pak jsme viděli tebe" odpoví sestra. "Dobře ale teď musím za Sovou tak ahoj" zabručí Drozdík a rozejde se k Sově. ~tihle mi vždy zvednou náladu~ pousměje se a dojde k Sově.

Tma pov:
Válečnice se probudila z opětovné noční můry a pak se neochotně zvedla a vyšla ven z doupěte. Šla po táboře se skloněnou hlavou k zemi. Pak když se konečně podívala nahoru uviděla kočku kterou chtěla vidět že všech nejméně... Rudáka. "Ahojky" řekl láskyplně. "Nazdar myší mozku." Řekne nepřátelsky a rozejde se pryč jenže on jde vedle ní. "Co tak naštvaná? Mě můžeš říct všechno" Řekne Rudák. "Ale neřeknu, nech mě" odsekne Tma. "A teď mě nech jít na hlídku kde mám taky být" dodá a dojde ke skupince koček které na ni čekaly u východu.  Byla tam Jabloňka, Vrána a Vraní'Tlapka. Tma se s nimi pozdravila. "Rudáku běž pryč, v téhle hlídce jsme jen my a ty máš nějakou jinou práci ne?" Řekne otráveně Vrána. "Co si to dovoluješ?" Naštval se Rudák. "Dovoluju si tě odehnat od naší hlídky do které nepatříš..." Řekne klidně. "Jdeme" otočí se a vyjde ven z tábora a všichni ostatní za ní. "Díky moc" zašeptala Tma směrem k Vráně a pak se ohlédla na Rudáka. "Nemáš zač, jsi přece jen kámoška a to je hajzl který tě jen obtěžuje." Odpověděla Sova a měla zdviženou hlavu a dívala se před sebe.

Hlídka probíhala klidně a nic zvláštního se nedělo. Když se vrátili do tábora Vrána šla za svými sestrami, Vraní'Tlapka za svými kamarády a Jabloňka si šla odpočinout a Tma měla hlad tak si z hromady vzala sysla a odešla si sníst své jídlo.

Když ležela a poklidně jedla najednou si vedle ní někdo lehl a ona zatáhla uši. "Jdi do háje a nech mě na pokoji!" Zasyčela. "To se nestane" uchechtl se dotyčný kocour. Tma začala sysla hltat aby byla co nejdřív pryč. "Co furt po mě chceš?" Zasyčela a zvedla se. "Víš co k tobě cítím" odpoví kocour. "To co já k tobě ne a nikdy nebudu!" Zasyčí Tma a rozejde se pryč. Rudák jde ale za ní. Tak změní směr a jde za Vránou, Písčitou'Skvrnou a Prašnou'Lístkou. "Ahoj holky!" Pozdraví je mile a pak se na ně prosebně podívá. "Nazdar!" Všechny tři jí zároveň pozdraví a propálí pohledem Rudáka. "Tohle je skupina bez kocourů, vypadni" zavrčí Písčitá'Skvrna. "Co si myslíte že jste?" Vyprskne Rudák a rozejde se pryč. "Všem vám opět moc děkuji." Otočí se tma na všechny tři. "To je vpořádku, nepůjdeme třeba na procházku?" Zavrní Prašná'Lístka. "Ty bys jen chodila" zasměje se Vrána a postaví se. " Tak jdem ne?" Zavolá přes rameno. Všechny se rozejdou ven a jdou na procházku.

Konec
TADÁ