Ve Spárech Osudu [Oc Backstory]

kapitola 13.

Noční'Tlapce ani Drozdíkovi se nic vážného nestalo tak po pár dnech zase mohli vklidu fungovat.

Jedno ráno je Ostružinka vytáhla na louku kde si mohli do doby kdy bude slunce nejvýše hrát.

První byly zápasy a pak hráli na hoňku a teď se rozhodli hrát na schovku. První byla ale povinnost se vyválet v listí a pak se mohlo hrát. Hledal Platanová'Tlapka a pak se to mockrát vystřídalo.

Všichni se poté sešli zpátky na louce a Ostružinka něco nosila v tlamičce a schovávala to pod mech, nikdo to nesměl vidět a tak museli všichni čtyři sedět a čumět na druhou stranu.

Když byla hotová tak všichni k ní přišli tak museli udělat půlkruh. "Co to bude?" Zeptal se Noční'Tlapka když v tom mu na hlavě cosi přistálo, Ostružinka na něj hleděla s úšklebkem a pak se otočila na Platanovou'Tlapku který zatáhl uši. "Ať tě to ani ne-" už měl na hlavě taky věneček z kytek a pak se Ostružinka podívala na Běláčka který s povzdechl a dobrovolně si nechal věneček nasadit.

Zbýval už jen Drozdík který zatáhl uši a rychle se vytočil a rozběhl se pryč všichni se za ním rozběhli a Ostružinka trochu zaostala protože musela poslední věneček zvednout a rozběhla se za nimi.

Drozdík utíkal jako o život po louce protože dál to měli zakázané a i tak bylo štěstí že to měli povolené sem.

Noční'Tlapka ještě víc zrychlil a skočil po Drozdíkovi kterého svalil na zem a Drozdík se pod jeho váhou nemohl zvednout.

Ostružinka přiklusala a položila udýchanému Drozdíkovi který se nemohl hnout věneček na hlavu. "Věděla jsem že budeš dělat blbosti tak máš ten nejpevnější." Usmála se a pak se posadila.

"Můžeš ze mě slézt?" Zavrčel Drozdík na Noční'Tlapku. "Co? Jo jo promiň" mňoukne Noční'Tlapka a pak se zvedne a odejde o kus dál.

Postavil se a pak se podíval na oblohu. "Brzy bude slunce nejvýše" mňoukne. "Stejně si můžeme ještě chvíli hrát!" Mňoukne Noční'Tlapka a přikrčí se. Pak se rozběhne se stromu a všichni se rozběhnou za ním. Najdou ho až jak se krčí a chce vyskočit. "Co blbneš?" Zeptal se Běláček. "Vidíš tu větev?" Mňoukl Noční'Tlapka. "Jo?" Odpověděl Běláček. "Tak té se chci dotknout" mňoukne a vyskočí, samozřejmě že mine. Zkusí to i všichni ostatní a taky minou.

Noční'Tlapka si potom lehne do trávy a začne se vyhřívat. Nikdo dlouho neleží když to se ozve extrémně nepříjemný jekot a Drozdík se rychle vyhrabe na tlapky a rozběhne se do tábora. Ani si nevšimne že ostatní peláší za ním. Přiletí do tábora, Běláček zakopne o kořen, s pak se začnou všichni rozhlížet.

Všichni se rozběhnou k doupěti velitele že kterého vyběhne bílý kocour a za ním běží Rudák. Ke skupince učedníků přiběhne Mrkev. "Drozdíku! Ty idiote chlupatej!" Zavrčí a Drozdík zatáhne uši. "Proč jsi tu nebyl!" Zavrčí. "Protože jsme si mohli hrát" mňoukne Noční'Tlapka a stoupne si mezi svého učitele a Drozdíka. "Noční jdi pryč. Tohle si musím vyřídit se svým synem!" Poslední slova vysloví s odporem. "Ne. Jdeme" mňoukne Noční a rozběhne se za velitelem. Rudák se vrátí celý udýchaný a od krve.

Noční'Tlapka stál před vchodem když do něj vrazil Bobří'Ocas. V tlamě táhl nějakou kočku která ani nešla chvíli poznat. Byla celá dokrvavená. Když Bobří'Ocas dotáhl kočku doprostřed tábora tak se všichni kolem něj nešťastně semkli.

Bobří'Ocas poodstoupil a Borůvka se k němu nalepila. "Můj bratr" mňoukla.

Noční'Tlapka se podíval na Borůvku zvláštním pohledem. "Její bratr?" Počkat ona měla bratra? Podíval se na tělo mrtvé kočky a pak otevřel tlamičku. Toho kocoura znal až moc dobře. Někdo se o něj otřel a tak se podíval na kocoura vedle něj. Byl to Drozdík který sklesle hleděl na mrtvolu. "S-Sněhový..." zašeptal a Noční'Tlapka přikývl. Vedle Drozdíka stál Běláček a vedle něj Ostružinka. Na druhé straně byl Platanová'Tlapka.

Vedle Platanové'Tlapky se prodral Med. Došel k veliteli, chvíli ho prozkoumával a pak se podíval na všechny kolem sebe. "Večer ho pohřbíme. Do té doby se s ním můžete rozlouči-" nedořekl větu protože ho někdo přerušil. "Milé kočky a kocouři" Promluvil nahlas Rudák. Stál na vysoké skále. "Jelikož náš velitel zemřel já se musím stát novým jako jeho zástupce. Ještě dnes půjdu k Hvězdnému kameni a setkám se s Hvězdným klanem." Promluvil Rudák. "Ale chodí se až další den ne?" Promluví Bukový'Zub. "Já rozhoduji kdy tam půjdu, já budu velitelem a ty máš svého vůdce poslouchat" zavrčí Rudák. "A ty máš respektovat a nedovolovat si na straší!" Odsekne Bukový'Zub. "Půjdu a hotovo! Žádné námitky jasný?" Zavrčí a seskočí ze skály.

Dojde k Medovi který si ho prohlédne přimhouřenýma očima a pak se otočí a vejde do svého doupěte do kterého Platanovou'Tlapku nepustí a pak vyjde. "Můžeme" mňoukne podrážděně a pak už jde jen vidět jak vychází z tábora. Drozdík si šel lehnout a spát.

791 slov