kapitola 15.

10 0 0
                                    

Drozdík seděl v doupěti zády ke vchodu a hleděl na zem. Furt něco mrmlal poté co bojoval se svým tátou s bratrem, musela ho odtrhnout Sova. Byl naštvaný na všechny, úplně na všechny kromě Noční'Tlapky. Vzlykal v doupěti a přitiskl si ocas ještě víc k sobě.

Pohled Nočního:
Noční'Tlapka vešel do doupěte ve kterém byl jen Drozdík protože už byl unavený a tak si lehl do prvního doupěte a ignoroval vše okolo. Pak zvedl hlavu a konečně se rozhlédl. Uviděl kocoura ale nepoznal o koho jde tak se hrozně vylekal a vyletěl ven. 5 minut stál před doupětem a vytřeštěně hleděl před sebe. Odvážil se otočit a strčil hlavu dovnitř. Uviděl jak tam jen sedí Drozdík a spí. Usnul v sedě? Cože? *Nočního logika nelogikuje*

Drozdík se vzbudí a uvidí že všichni jsou v doupěti tak vyleze a usne před doupětem. Ráno do něj někdo strčí tlapkou a uvidí Nočního který se starostně na něj díval. "Vstávej, je shromáždění" mňoukl. "Fajn" Drozdík protočil očima a zvedl se. Šel tedy ke kameni a posadil se.

Rudý'Měsíc stál na skále a tvářil se vážně. "Za mého předchůdce zde byli všichni volní a dělali si co chtěli a to já musím napravit takže zde budou pravidla. 1. Budete mne vždy poslouchat a nebudete mít žádné námitky, 2. Na váš názor se nikdo neptá, za 3. Pokud se vám tu nelíbí tak mi řekněte a já vám pomůžu na Onen Svět. 4. Když už nemůžete tak naschle, každý musí pracovat jinak nepřežijeme. Za 5. Žádné potyčky protože musíme být zdraví do bojů. Další pravidla dodám" Seskočí ze skály a jde do svého doupěte a před vchod se postavil Stín a Mrkev. Mrkev byl pořád naštvaný že zástupcem je Stín a ne on. Drozdík prý zaslechl že Rudý si vybral Stína protože je mladší, o hodně.

Stín se tvářil smutně a hleděl před sebe. Rudého se bál. Drozdík se zvedl a rozešel se ven z tábora kde se najednou spawnul Vraní'Tlapka. "Co chceš?" Zavrčel Drozdík. "Tak ty máš něco s-" nedořekne to protože mu Drozdík skočil do řeči:"Drž hubu nebo přijde Noční"(Alžbětka) sykl Drozdík. "Noční?(Alžbětka?) Co mi udělá Noční?(Alžbětka?)" Zasmál se Vraní. "Ona tě zbije!" "Ona mě zbije? Okey" Vraní se dusí smíchy a Drozdík ho plácne přes tlamu. Najednou tam přitančí na zadních Noční který Drozdíka vezme a odtančí s ním v náručí pryč.

Drozdík se najednou opět probudí a zjistí že pořád leží na místě kde bylo shromáždění. To že chtěl odejít z tábora se vůbec nestalo. Zvedne se a jde teď doopravdy ven. U vchodu ale čekal Prach. "Omlouvám se ale ven Tě nemohu pustit" mňoukne. "Přísný zákaz a nikdo nesmí ven ani dovnitř kromě oficiálních hlídek a lovů"
dodá. Drozdík se tím pádem otočí a posadí se u kopřiv.

Drozdík klidně sedí když najednou něco za ním zašustí tak vyletí na nohy a začne syčet. Z kopřiv se vynoří černá hlava a pak i celý černý kocour. "Noční..." zasyčí Drozdík a má zatáhlé uši. "Nejsem sám" mňoukne Noční a ukáže ocasem vedle něj, a nic. Ukáže znovu a odkašle si. "Nejsem zde sám..." mňoukne nevrleji... a zase nic. Pak najednou konečně se vynořila hlava z trsu ale na druhé straně než Noční ukazoval. Noční plácne tlapku na své čelo a lehne si. Drozdík se podíval zpět a uviděl sedícího Platanového'Tlapku.

"Jak se máš?" Zeptá se Platanová. "Špatný" odsekne Drozdík. "No co je? My pomáháme" odpoví Platanová. "Jak jde výcvik?" Pokračuje. "Dobré, co vy?" Drozdík zatřepe hlavou a prohlédne si je. "Čekám až nebude léčitel" Platanová i Drozdík se podívají na zaraženého Nočního. "No, Mrkev mě přestal kompletně trénovat protože prý tajně stávkuje. Nikdo se to nikdy nedozví a já jsem, samozřejmě neoficiálně bez trenéra. Také mě přestal učit jako trest protože jsem nic o tobě špatného neřekl, Drozdíku. Jinak asi dobré" mňoukne a ocas si dá blíž k tělu.

Drozdík se už opět normálně baví Platanovou'Tlapkou a Noční'Tlapkou za co byl rád. Teď ale zde byl problém jménem Ostružinka a jeho bratr. Brzy bude učedník a z něho válečník. Jeho sestra Vydřička byla fajn a měl ji rád. Vyhříval se na slunku protože Noční šel pomoct Platanovému se sbíráním bylin. Najednou k němu někdo přijde a posadí se. Drozdík protočil očima a přerušil se na bok. "Co jako chceš?" Zasyčel. Mladá kočka seděla a dívala se na něj. "Promiň, já musela protože jinak bych prý byla bez jídla a vytahovala měsíc klíšťata starším" otřepe se. "Okay, neodpouštím ti" odpoví Drozdík. "Cože? Ale já se ti fakt omlouvám, je mi to líto" Zeptá se Ostružinka zaraženě. "A já ti fakt neodpouštím" odsekne Drozdík. "Díky tomu jsem za agresivní, manipulativní, nevděčnou svini a mnohem víc" dodá. "Tak co mám do háje udělat aby jsi mi odpustil!" Tentokrát už stojí na nohách trošku přikrčená s drápy v zemi a syčí. Drozdík se postaví na nohy a podívá se na ni, pak pokrčí rameny a rozejde se pryč.

Jde si to tak pryč když najednou do něj Ostružinka vrazí, srazí ho na zem a drží ho na ni. "Nepustím tě dokud něco normálního neřekneš a nezačneš se normálně bavit" zasyčí. Drozdík nic nedělá a jen se dívá nahoru. K jeho štěstí, protože Ostružinka by ho brzo asi zamordovala k nim přišel Stín. "Hoj hoj hoj děcka. Klidněte se nebo vás uvidí velitel a bude z vás vraní žrádlo." Mňoukne a strčí čumákem do ramene Ostružinky a ona ho málem kousne. Zavrčí a ona se zděsí, sleze z Drozdíka a skloní hlavu. "Omlouvám se" mňoukne, Drozdík se postaví a dívá se na Stína. "Nemáš být na lovu?" Zeptá se Stín a prohlédne si ho. "Ne, o ničem nevím" mňoukne Drozdík.

No tak nakonec šel, heh...

Ve Spárech Osudu [Oc Backstory]Nơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ