The flowers | h.s. (CZECH TRANSLATION)

day twelve

lightpinklouis

V místnosti je tma a já jsem sama. Nevím, proč si to pořád opakuji, jako by to byla nějaká neznámá skutečnost, o které jsem si právě uvědomila, že je to pravda. Už je to takový skoro dva týdny.

V pokoji je tma a já ležím v posteli. Vzbudit se. Být sama. Jsem unavená, ale ne unavená ve smyslu potřeby spánku. Byla jsem unavená v tom smyslu, že to bylo dvanáct dní, a on tu stále není. Stále tu není a já jsem stále sama a květiny jsou stále zvadlé.

A ze svého místa na okně vidím ty mrtvé květiny. Nepohnuli se a nepohnou se, dokud tu nebude on, aby jimi pohnul. Nejsem si jistá, kdy to bude, ale doufám, že dříve než později.

Počítala jsem dny nejen na papíře, ale i v hlavě. Dělám to proto, že pokud proběhne mými dveřmi, můžu mu připomenout, jak dlouho je to, co mě opustil. Jak je to dlouho, co viděl jediné dvě věci, které po sobě zanechal. Kytici květin, které by příliš brzy uvadly, a mě.