Divoký se všemi výčitkami (SNARRY)

15.kapitola

O mnoho hodin později Severus seděl na otlučené staré pohovce v obývacím pokoji v Doupěti, Harry se tulil na prsou a tvrdě spal. Bylo rozhodnuto, jakmile Maggie zjistila, že George je stabilizovaný, že doupě pro něj bude to nejlepší místo, svaté Mungo nebylo příliš vhodné.

Byl v Ronově staré ložnici, Molly a Maggie seděly s ním, ostatní se shromáždili v obývacím pokoji a čekali na zprávy. Ron s Dracem byli v kuchyni, kde pro všechny připravovali čaj, Severus pochopil, že Ron se potřeboval nějak zabavit, aby se nezbláznil. Artur byl na zahradě s Billem, který přišel hned, jak se to dozvěděl, zatímco Hermiona a Ginny spolu tiše hovořily na protější pohovce.

Všichni byli rozrušení, dělali, co mohli, aby vzájemně odvedli pozornost, a snažili se nezmínit o tom, že se George před pouhými hodinami pokusil ukončit svůj život. Harry se posunul vedle něj a zamumlal: „Promiň, nechtěl jsem usnout." Trochu se posadil, ale nepokusil se ze Severusova sevření vyprostit.

Ron s Dracem se vrátili s několika podnosy s čajem a položili je na konferenční stolek, ale nikdo se nepohnul, aby si vzal. Ron si povzdechl, posadil se do křesla pokrytého záplatami, stáhl s sebou Draca, objal blonďáka pažemi a zabořil mu obličej do ramene.

„Dáš si čaj?" Zeptal se Severus do chomáče černých vlasů.

Harry zavrtěl hlavou, přitulil se blíž a řekl: „Teď nemůžu čelit ničemu.„

Severus mu přejel rukou po paži nahoru a dolů a jemně ho držel, protože zjistil, že je přirozené sedět s ním takhle před všemi lidmi, kteří je znají. Věděl, že to je to poslední, na co by teď někdo myslel, že jeho a Harryho vztah nebude mít žádnou důležitost, ale přesto mu to přišlo správné.

Schody zaskřípaly a Severus zvedl hlavu a uviděl, jak po nich unaveně sestupuje Maggie. Ron zvedl hlavu, když vešla do místnosti, a řekl: „Jak je mu?„

Povzdechla si a prohrábla si rukou černé vlasy. „Probral se," řekla chraplavým hlasem. „Napáchal na sobě trochu škody, ale nic nenapravitelného. Nebýt tebe–" řekla a otočila se k Severusovi, „nerada přemýšlím, co by se stalo.„

„Jsem jenom rád, že jsme se tam dostali," řekl Severus, který se ze všech sil snažil její poznámku odvrátit, aniž by ji urazil. Nebyl zvyklý hrát si na hrdinu.

„Chce tě vidět," řekla Maggie a kývla hlavou ke schodům.

Severusova první myšlenka byla zeptat se proč, ale zpochybňovat myšlenky člověka, který se právě pokusil o sebevraždu, mu připadalo dost zbytečné. Odtáhl se od Harryho a při tom muži vtiskl jemný polibek na hlavu. Vstal, zamířil ke schodům a cestou vrhl pohled na ostatní. Harry se na něj mírně usmál, zatímco Ron pokrčil rameny, zjevně stejně zmatený celou tou věcí jako on.

Vydal se po schodech nahoru a na chodbě našel Molly, která měla zarudlé oči a na tváři se jí neobjevil obvyklý úsměv. Vypadala, jako by v rozmezí několika hodin zestárla o deset let a Severuse napadlo, kolik toho žena ještě snese.

„Ach Severusi," řekla tichým hlasem, „Maggie ti řekla, že tě chce vidět?„

Severus přikývl, vrhl pohled chodbou ke dveřím do ložnice, které byly částečně otevřené, a do chodby tak pronikal tenký proužek světla.

„Nevím, co si mám myslet," zavrtěla smutně hlavou. „Nevím... co mám dělat. Kdybys nedorazil do obchodu včas... kdybys nevěděl, co máš dělat..."

„Nemá cenu takhle přemýšlet," řekl Severus a přál si, aby byl v utěšování lidí lepší. „Jeho úsilí bylo zmařeno, bude v pořádku.„