Já a můj egoista[OPRAVA]

víc problémů než jsem myslela?

Pohled Anny

Takže dneska je Pondělí a vysvědčení bude ve čtvrtek.

Jo a je to docela divný být dcera hodně známého a mocného démona. Ještě k tomu ho v tomhle hradu všichni nenávidí. Božeee.

Teď sedím v šatně a nevím co na sebe. Jsem, jen v myšlenkách a vůbec nevnímám kolik je, a to by mi to docela zajímalo. Co, když to ví celá škola, ale jen ti co vědí o těhlech věcech...

,,Anny už jsi " řekne Zuzka za mnou. Podívá se na mě od zdola nahoru. ,,Ne nejsi. Hele pomůžu ti s výběrem" usměje se. Začne se dívat do skříní. ,,Co šaty? Nebo sukně? Nebo kraťasy. V počasí říkají že je teplo a ty víš že my to nerozeznáme" prohledává věci ale já jí vůbec neměla v plánu odpovědět. Jezusi, zase by měla pindy Klér.

,,Anny slyšíš mě?" podívám se na Zuzku a byla dosti naštvaná. Ani teď jsem neměla v úmyslu jí odpovědět. ,, Můžeš mluvit už sakra!".

No jo teď jdou po mně a to jsem úplně bezbranná.

,,Asi si vezmu šaty " odpovím po docela dosti špatné době. ,,Fajn a jakou barvu". ,,Je mi to fuk". ,,Anny co ti je" zamračí se na mě. ,,Nic, jen jsem chtěla vědět, kdo je můj otec a teď to vím a-" oddychnu si. ,,Ani nevím jak pokračovat" začnou se mi hrnout slzy do očí.

Zuzka ani nepromluvila, a jen se dívala na mě. Nevěděla jak reagovat. Nevím jestli jsem mu odporná anebo mě ani nechce.

,,Takhle nemysli" bouchne mě Zuzka do čela prstem. ,, Vždyť to nemůžeš vědět. Nebyla jsi tam" podívám se na svoje kolena. ,,Je to překvapující, že zrovna ty jsi jeho dcera". ,,Tohle mě má uklidnit?". ,,No to asi ne ale je to tady pro všechny šokující. Dal ti nějaký vzkaz nebo číslo, aby jste si spolu mohli-". ,,Ne" přeskočím její proslov, který byl k nevydržení poslouchat. Uslyšela jsem jenom aha a prohledávala dál skříň. ,, Nemusíš se snažit" pošeptám ale stejně to slyšela. A tohle jsi neměla říkat, ale máš tak na hovno náladu, že ti je to jedno. Zuzka je někdy otravná až z toho bolí. ,, Promiň ale cože". Nedivím se že nezaregistruje, co jsem řekla. ,,Anny, ty jsi někdy tak zlá a nesnesitelná " zamračí se a povýšeně odejde. Jop jsou to sourozenci.

Vzala jsem na sebe džíny a obyčejný dlouhý triko.

Došla jsem k nim a Zuzka byla dosti naštvaná. Asi jsem to posrala. A pardón ale je to pravda. Tobiáš se díval jinam a Zack též. Jop tahle atmosféra je k nevydržení.

***

Konečně jsem usedla na svojí židli. Myslím že mě zabije pohledem. Co si budeme Blackovi jsou fakt zasraně egoistický a pohledem dokážou člověka v situaci k nervozitě a i k vystrašení. U Tobiáše jsem zvyklá ale u ostatních? Ne. Je to jako když Yui přišla do domu Sakamaki a úplně jí probodávali pohledem. Jo anime, jako by jste mě neznali. Moje první anime Diabolik Lovers. Upíři! Miluju ty příběhy.

,,Nebudu se ptát co se stalo" řekne Tobiáš za mnou a dá si věci na svojí stranu. ,,To by si byl hodnej" protočím oči. ,,Hele!" okřikne mě. Leknu se a vyděšeně se omluvím.

,, Mockrát se omlouvám" řeknu, ještě protože mě probodával pohledem. ,,Fajn" sedl si.

Hodina byla otravná. Vůbec mě nebavila, a tak jsem si kreslila do sešitu.

,,Anny Mašková píšete si zápisky. Pořád si tam něco čmáráte" řekne učitelka a přijde ke mně. ,,To si děláte srandu. To vás ta hodina, tak moc nebaví?". Podívám se na ní. Ach ano mám, tak špatnou náladu že mi je fuk, že dostanu poznámku. ,,Koho, by bavila" optám se ale byla to řečnická otázka. ,,Ehm, co prosim?". ,,Ptala jste se a já vám říkám to co mám na srdci" protočím oči. ,,No, tohle je skandál. Oh, mon Dieu!" vykřikne. ,, Volám vaší matce" ukáže na mě. Odešla. To je teda síla. Ano, jak vidíte máme francouzštinu.

,,Anny" podívám se na Tobiáše. ,,Jo vím" podívám se znova do sešitu. Všichni si něco šuškali a nedivím se. Vždy jsem byla uzavřená a tajemná, a potom vrazila Klér a teď tohle...

,,Je nějaká divoká" řekne jedná holka, která je na straně Tobiáše. ,,Asi má tyhle typy rád. Tak, proč se divíš?" řekne ta druhá, co s ní sedí. ,,Je tajemná, tak co naděláš. Dřív byla šprtka ale teď je něco jiného, jako kdyby byla z džungle". Podívám se na ty dvě a ty hned odvrátí pohled a radči se přestali bavit.

,,No díky moc, že se neučíme Anny" řekne Klér, která se přiřítila k nám. Začala zase balit Tobiáše. Čím? Sedla si na MOJÍ stranu a začala mu něco vykládat ale já měla v hlavě že ji zabiju jednoho dne. ,,Jste vy dva pořád spolu" tuhle větu jsem zaregistrovala. ,,Ano a jsme šťastní" usměje se Tobiáš. ,,Minule jste se hádali" začne myslet Klér. ,,Ano ale to už je měsíc nebo dva pryč". Ty dny jsme byli jak oheň proti tygrovi ale teď je to jako had proti čarodějnici. Jop jedná se o Zuzku. Nikdy jsem se s ní nepohádala.

,,Anny Mašková" řekne učitelka u dveří. Jo musím. Dojdu ke dveřím ke kabinetu učitelky. Dokonce jsem slyšela její kroky.

,,No co jsi způsobila tentokrát" řekne za mnou matky hlas. ,,Nudila jsem se na hodině a kreslila si" řeknu a začnu si prohlížet moje prsty. ,, Všechno?" pobídne mě. ,,A byla drzá" zamračí se. ,, Vidíš přinášíš naší rodině, jen smůlu" povýšeně si mě prohlídne. ,,Jo ale ty sis ji zavinila sama.." podívám se na ní. ,,C-co. Myslíš si že jsem chtěla být s ním" řekne dosti nahlas. ,,A on povídal že si ho sama podvedla" povýšeně se na ní kouknu, i když mi to kazí moje výška. ,,Co ti říkal ještě" začne mít zvědaví pohled. ,, Že jsi děvka" v klidu se podívám na ní. Byla zaražená, stejně když ho viděla. ,,Co si dovoluj-". ,,Jen ti říkám, co mi říkal". Uslyším jak si někdo odkašle. Podíváme se obě na mojí učitelku francouzštiny.

,, Omlouvám se že vás vyrušuju ale vaše dcera nejen nedávala pozor ale taky byla drzá" založí si ruce s pyšným výrazem. ,,A co přesněji říkala?". Ty jó mami. Podívám se na ní. Jí to někdy zajímalo? Vždy se omluvila a doma mě sfixovala. ,,No řekla že-" byla zaražená. ,, Měla jste ji dát poznámku a né mě volat jsem za tu poznámku by dostala". No, nevím když se nevýdáme. ,,Je to všechno?" řekne na učitelku, která nemá ani slov. ,,An-no madam". ,, Dobrá " řekne a na svých podpatcích odejde. Jo měla podpatky a to je co říct. Byla jsem v šoku jako učitelka. Ona se mě zastala? Ona? ONA?!

Podívám se na učitelku, a potom odejdu do třídy. Tobiáš byl zaraženej jako já. Měl vykulený oči a ruku opřenou a svojí dlaň. Všichni se na mě podívají a zjistila jsem že z naší třídy ví o těhlech 'věcí' asi deset lidí. Někdo sám je padlý anděl a i čarodějka tu je ale jenak to vědí, jako já že mají ve svojí rodině to co je nemožné zaregistrovat.

Dojdu si sednout a Klér už dávno tady nebyla. ,,Co to bylo" řekne Tobiáš z ničeho nic. ,,Nevim". Ty dvě co si povídali o mně, tak jsou ty který to tuší(nadpřirozeno)

,,Hej Anny máš vůbec otce nebo ti zemřel" zahihňotají se. ,,Kdyby jste to věděli, tak by jste byli dosti šokovaný jako já" podívám se na ně.

,, Říká se že jsi dcera Michaela, ale nikdo tomu nechce věřit" začne si prohlížet svoje červené nehty. Málem se mi zastavilo srdce. Oni to vědí? Jak? Začnu lapat po dechu a chytnu se lavice. ,,Anny v klidu" pohladí mě  rukou na záda. ,, Takže to je pravda. CO!" zvýší hlas. ,, Cože, takže ty noviny-" následovala Klér. Kurva! Čím dál víš jsem neměla dostatku kyslíku, a když ho bylo nejmíň omdlela jsem.

Další zde po čtyřech dnech :)
Kdo zná Diabolik Lovers? Moje oblíbené anime a prosím ať už je třetí série. Tak se zatím mějte a užijte si prázdniny :)
Už se blíží Anny poprvé ;⁠)