Já a můj egoista[OPRAVA]

zrádce

Došla jsem do svého pokoje a tam už nebyla zase Katarína. Co to že by zase byla pryč. Nechala na stolku i telefon.

,, Čau Anny. Kde jsi byla?" řekne Mia. ,,No probudila jsem se v noci v lese. Nevíš proč?". Neleze mi do hlavy, že bych byla náměsíčná. ,,Ne kamery byli vypnutý ani nevím proč. Říkám ti že se něco děje". Jo asi jo. ,,Ju nechala tu telefon" zahihňotá se a vezme telefon. ,, Půjdu ho prozkoumat jinam než v nemocnici " zamává mi a odejde. Takže k tátovi.

No já už si balim věci.

,,Ahoj Anny" řekne Katarína. ,,Ahoj" začnu zkoumat, jestli nemám ještě něco v šuplíku. ,,KDE JE můj mobil!" zařve až mě z toho začne bolet hlava. ,, Anny ty jsi mi ho vzala " zamračí se. ,,Ne nevzala. Proč, bych ti brala mobil". ,, Lžeš lhářko" přiskočí ke mně. ,, C-co to děláš" začnu ustupovat až jsem byla na zdi. ,,Ty podrazácká mrcho" přitiskne mě ke zdi. O co jí jde? Začne mě přiškrcovat. Chytnu jí ruce a snažím se jí odendat ale marně.

,,Ann-" uslyším hlas Tobiáše. ,,Co to děláš". Uvidím, fakt jen kousek hlavy ale mě už se i pomalu mlželo před očima. ,,P-ůs-ť" kopnu jí do nohy a ona naopak mě zvedla nahoru.

Tobiáš jí chytne za ruce. Dopadnu na studenou zem a rychle začnu vstřebávat kyslík.

,,Co se to děje". ,,Asi došlo k nedorozumění" zvednu se a podívám se na Katarínu ale nečekala jsem že z její jantarových očí byli bílé. ,, Cože" vytřeštím oči. ,, Půst mě" praští Tobiáše do břicha.

,,Dej mi ten mobil. A co ty tu děláš?! Jsem nesmíš". Tobiáš křečovitě stane a potom vykulí oči na Katarínu. ,,Moje identita je v háji, jestli někdo zjistí, co je v tom mobile" chytne se za hlavu. Tobiáš pořád stál, a pak se zmohl na jediný slovo anděl. Vytřeštím oči na Katarínu. Takže to byli kecy? Že miluje Aidna nebo to že si pořezala ruku?

,,Jseš pěkná lhářka" ušklíbnu se. ,,Proto si někdy byla tak tajemná" zamračím se na ní. ,,No jo promiň kámošky z nás nebudou ale díky za info" vytáhne ze své kapsy od košile meč. Vykulím oči na ní. Jak to udělala?

Jak to říkal Simon, když zemřu můžu se stát tím co chci být?

Tobiáš chtěl něco podniknout ale to už ho bodla do důležitých orgánu. Tobiáš byl nucen spadnou na zem.

Když mi jde, o život tak nějak musím vychrlit tu magii. Katarína si blížila ke mně a ušklíbla se. ,,Za chvíli příjdeš k nám" dořekne než mi meč zabodla do břicha. ,,Nech si ho" pustí meč a vytratí se. Chytla jsem se za meč a začala mít zakrvácený ruce od svojí krve. Tobiáš stále krvácel, kdy se mu to zastaví je přece upír, ne?

Promiň Anny

,To n-ic Tob-bi" usměju se na něho. Aspoň jsme v tý nemocnici..

,,Myslím ž-že jsou t-tu samý andělé. Nik-do nepřijde" vytřeštím oči, i když to bolí. ,,Mia jí vz-ala mob-il určitě příjde, když zjistí pravdu" přišoupnu se k Tobiášovi a chytnu ho za ruku. Tobiáš křečovitě si sedl vedle mě. ,,Dala mi kartu asi si myslela že budeš v nebezpečí", ,,Tím chceš říct že nepříjde?" nahrnou se mi slzy. ,,Nepříjd-e" chytí se za ránu. Stále jsem se držela, za ten pitomej meč.

,,Víš její číslo" podívám se na něho. ,,Ne ale na rodiče, jo". Usměju se a chtěla pro něho křečovitě dojít ale Tobiáš ho měl už v ruce. ,,Však jí tam máš" klikne na tlačítko volat. Hned to zvedla.

,,Ano Anny?" usměju se. Konečně naděje. ,,Tady Tobiáš mami" sykne bolestí. ,,Děje se něco" začne být nervózní. ,,Jo docela dost mami". ,,A co přesně? Neměl jsi hlídat Anny?". ,,Ano ale nečekal jsem že její sousedka bude anděl, který mě zasáhl do dosti špatného místa a Anny bodla do břicha a doteď jí trčí tam meč". ,,Aaa hned tam budem" řekne a zavěsí. ,,ZÁCHRANA" řekne šťastně Tobiáš.

Myslela jsem že jsem mrtvá protože tu byla dost veliká louže. Daniela přišla a dost jí to sebralo. Jack byl venku a volal Mii.

,,Anny jseš v pořádku" vzpamatuje se a dojde za námi. Jako pár, který má zachvíli zemřít jsme se drželi a nepustili se do tý doby než nás vzala sanitka. Tobiáš prý bude v pohodě, když si dá krev. A já si už ani nic nepamatovala z toho a ocitla se doma. Teda jestli tomu můžu říkat dům..

Další na světě. Upřímně netěším se do školy a to jsem vydala už pět kapitolí :)