Já a můj egoista[OPRAVA]

zpátky domů

,,Neřeš to" mávnu rukou. ,,No jdeme se převléct protože zachvíli jdem" řekne Anny. ,,Jako vždy vzorná" protočím oči.

Došel jsem ven, kde už všichni byli. Zajdu za mojí partou. ,,Nezapomněl jsi snad že jsi člověk, kterému bude zima. Tepláky? Asi jsi snědl vtipnou kaši" řekne Laura. ,,A jo! Snad mi nebude zima no". ,,Jestli budeme chodit sněhem tak určitě ano! Tob- Danieli jsi dement". Otočím se a dívá se Klér. Pinda jedna.

To by asi řekla Anny...

Učitelka dala rozkaz, že už vyrážíme. Šli jsme po našem městě až do lesa. Naštěstí jsme šli po cestě. Lidi se bavili ale já je neposlouchal. No jo neviděl jsem Anny. Podívám se do řady ale nikde nebyla. Neudělala něco stupidního Klér. To prosím ne.

,, V klidu je na konci řady" řekne Lucy. ,,Dobře" přikývnu.

Upřímně je sama a nad čím teď asi myslí? 

,,Nad čím teď přemýšlí" je to otrava se ptát! ,, Jako bys ji neznal. Jak má depresivní život a jestli jí za to někdo trestá..." řekne Aiden. ,,Aha. Jo to dává smysl" podrbu se na zátylku. ,,Kolik ještě budeme chodit?! Sakra" uslyším Honzu. Ušklíbnu se že zrovna on musel vytáhnout prdel na tu nejhorší procházku ever.

,,Tak teď za chvíli jsme na místě! Potom to vezmeme přes sníh aby to bylo rychlejší! Za nějaký pár hodin se stmívá". ,,Nee" podívám se na tepláky. Kdo tu bude nemocnej? Já!

Došli jsme k nějakému kostelu. Byl i hezký výhled na oblohu. Byla zbarvená do růžová s modrou. Podíval jsem se na Anny, která se dívala taky na oblohu. Měla menší úsměv na tváři a blýskli se jí oči. ,,Je to pěkné, že?" usměju se na ní a podívala se na mě leknutím. ,, Neděs mě!" zamračí se a odejde do kostela. Tam se mi fakt nechce. Dojdu za ní i přes tu nechuť.

,, Baví tě kostely?" zeptám se jí hned na první otázkou co jsem musel dát. ,,Mhm" přikývne. Eww

,, Mně teda ne". ,,Tak proč tu jsi?", ,, protože jsi tu ty" podívám se jí do očí. ,,J-jo jdeme nahoru! Tam jsme nebyli ještě. Jsou tam varhany říkala učitelka, jestli si ji poslouchal! A ještě nahoře jsou vzkazy" řekne nervózně. ,,Neboj nic ti neudělám. Jsem v tomhle těle a já chci nechat naší první pusu, kdy se stala" ušklíbnu se protože se zase červenala. ,,F-fajn jdeme!" rozkáže.

Došli jsme k varhanům. Anny byla udivená a šťastná, že je vidí ale já v tom viděl jen klavír. Došli jsme ještě nahoru a byli tam vzkazy. Všechny byli v pozitivní. Anny se nad nimi usmívala. Asi si něco po sto letech užila.

Došli jsme ven a šli po tom stupidním sněhem! Někdo hodil po učitelce sněhovou kouli. Podívá se po nás a mířila pohled na Honzu. Nejspíš to i byl on. ,, Chceš bitku?" ušklíbla se a začala ho honit, že už dostal aspoň pět koulí, ale potom se všichni spikli na učitelku a začali po ní házet koule. Potom po nás dvou tím myslím i Anny. Jo jsme nenáviděni a učitelka to brala za hru tak si toho nevšimla.

Po aspoň hodině v tom sněhu! Jsme konečně došli už do chatky. Rychle jsem šel do pokoje a převlékl se ale začal jsem pšíkat až jsem dostal nesnesitelnou rýmu, co dostává Anny v zimě. Tohle bude ještě mučivý!

***

Měl jsem teploměr v puse a měl horečku. Dostávám jí i jako upír bez krve.

Povzdychne si učitel.

,,No voláme domů. Nemůžeš tu takhle zůstat ". Zamračím se. Tu babiznu fakt vidět nechci jak si dělá starosti, a jestli fakt odejdu prosím pusť mě domů...

***

Měl jsem už všechno zabalené.

,,To je takový idiot tohle" ušklíbne se Lucy. Chtěla mě dost nasrat ale přes mojí horečku to nešlo. Anny?!

Dojdu do pokoje a zaťukám. Uslyšela jsem Anny jak řekla, že otevře jako by to tušila.

Podívala se na mě. ,,Ty vypadáš" zašklebí se. ,,Tohle je naše rozlučka princezno" rozcuchám jí vlásky. ,,Ju" usmála se ale potom jí hned smazal paměť. Laura ví že ostatní je na ní takže na ty dva a i Mai. Dal jsem jí smyšlený myšlenky, že jsem jí ignoroval. Potom z transu odešla. Ach joooo.

Podíval jsem se na tu babiznu. Nejspíš tu budu ty tři dny.

***

Ignoroval jsem jí celé tři dny a myslela si že je to kvůli výletu. Já tu nechcu být! Měl jsem už jen kašel. Tohle jsem ještě nezažil. Najednou jsem ale byl s partou před kinem. ,, Jeee tady jsi" usmáli se všichni. ,,Konec? Konečně!". Všichni se zasmějí a já s nimi. Podívám se na mobil co ukazoval, že už je dávno Anny dva dny doma.

Jee takhle pozdě jsem psala :D
Dočetla jsem jednu knížku za den co měla snad 80 kapitol. Možná se mi chce spát ale já fakt nechci usnout.

No co zase budu spát ve škole>< ten pohled naší matikářky se mi nechce vidět.

No teď jen popsat nějaký chvíle s Anny. Jsem už u toho a jsem dost divně náladě tohle psát.

0:25 jsem dávám knížku s 800 slov. Rok a den už nebudu psát xd. No dobrou noc asi ještě ne ale pp.