Kapitola 6

213 12 0
                                    

-Pohled Zuzky-

Uvažovala jsem, zda mám tu noc jít vůbec spát... Když jsem uvařila pytlíček rýže, který jsem mladému psu po vychlazení naservírovala, byly už čtyři hodiny ráno. S povzdechem jsem si uvařila silné kafe a pustila se do výroby letáčku o nálezu psa, což mi zabralo další asi hodinu. Pak už jsem jen zamkla a odjela do školy, pro jistotu o něco dřív, abych stihla po čtvrti vylepit nějaké letáky.


Když jsem se vracela ze školy, napsala jsem Terce. Přišla mi odpověď, že mám čekat před O2 arenou. Zajela jsem před ní a chvíli čekala, po krátké době se Terka objevila. Byla trochu zelená, viditelně unavená a ... No, zkrátka, vypadala, že jí po včerejší noci není zrovna nejlíp. Otevřela dveře auta a vlezla si dovnitř. Když se připoutala, hlasitě jsem si vzdychla. "Nechci odpovídat na žádné otázky..." zamumlala a auto vyjelo z parkoviště...


-Pohled Terky-

Když se Tom probudil, jen se na mě usmál... Super takže jsem byla nejspíš více na šrot než Tom a on si toho očividně pamatuje více a ví, kdo jsem.. "Ahoj Teri" pozdravil mě s úsměvem Tom.. "Ahoj" řekla jsem sice trochu zmateně, ale s úsměvem.. "copak??" zeptal se mě Tom s trochu starostlivým úsměvem.. "Nic, jen si ze včerejšího večera moc nepamatuju" řekla jsem a trochu jsem se zasmála.. "No, potkali jsem se na té afterparty po hokeji, pak jsem spolu tančili, pili atd.. pak ti tvoje kamarádka napsala, že pro tebe nemůže přijet a ty jsi neměla kde přespat a mně nevadilo, když mi přes noc bude dělat společnost taková pěkná holka, jo, a mimochodem nic nebylo, neboj" řekl Tom a u toho se furt usmíval jako sluníčko a já mezitím byla červená jako rajče, protože to, co řekl mě absolutně dostalo.. to že jsem pěkná, vážne?? řekl mi tohle právě do očí Tomáš Hertl?? Bože já jsem tak šťastná.. "Aha no to je fajne, tak díky moc asi už půjdu, abych tě neotravovala.." řekla jsem a už jsem se chtěla zvedat, ale Tom mě stáhl za zápěstí zpět do postele.. "Kam utíkáš??" zeptal se mě.. " no myslela jsem že půjdu domů, nebo spíš napíšu kamarádce, aby mě vyzvedla u O2 areny" odpověděla jsem mu.. "aha, tak počkej, pujdu tě doprovodit a cestou se stavíme někde na snídani.." řekl a opět s tím jeho nádherným úsměvem.. "ne nedělej si starost já půjdu sama a navíc ještě tě se mnou někdo uvidí a budeš z toho mít problémy.." řekla jsem a usmála jsem se na něj.. nechci aby kvůli mně měl problémy. "Ne, hele, nenechám tě jít samotnou.. Navíc mi nevadí jít s tebou, protože chci tě jít doprovodit a ať si kdo říká co chce.." řekl úplně sebejistě..

"No tak dobře" řekla jsem poraženě nakonec... "Tak jen chvilku počkej já se jen obléknu.." řekl a vylézal z postele.. "Okej" řekla jsem a sledovala ho jak vylézá z postele, no jenže, když jsem pak zjistila že spal jen v kalhotech, bez trička, tak jsem se radši otočila protože jsem vážně byla červená jak rajče.. Bože asi se zbláznim.. pomyslela jsem si..

Tom se oblíkl a my jsme vyrazili.. Když jsme procházeli přes celý hotel potkali jsme Jakuba Voráčka a Radka Smoleňáka.. No je pravda že na Tomíka nemá ani jeden z nich ale i oni jsou naprosto úžasní a já je zbožňuju, takže jsem byla v sedmém nebi..

Po cestě k O2 areně jsme se stavili na snídani ve Starbucksu a dali jsme si perníkové latte a muffin já mezitím napsala Zuzce jestli by byla ochotna pro mě sjet k O2 areně a ona mi převratem odpověděla že už jede.. "No, tak já budu muset jít, děkuju moc, že jsem u tebe mohla bejt přes noc a taky děkuju za.. no, prostě za všechno." řekla jsem, když jsme dorazili k O2 areně.. "Víš nemáš vůbec zač, jsem hrozně rád, že jsem tě na té afterparty potkal a víš, no nedala by si mi tvoje číslo??" řekl Tom a nervózně se podrbal na zátylku.. "jo jasně" řekla jsem a usmála jsem se na něj... snažila jsem se vypadat v pohodě i když to tak nebylo... Uvnitř mě všechno skákalo štěstím..vyměnili jsme si telefony a každej napsal své číslo tomu druhému "tady, máš tam mé číslo a tak třeba zase někdy ahoj a díky moc za všechno" řekla jsem s úsměvem a už jsem chtěla odejít.. "Taky děkuju že jsem mohl být s tebou a taky za to číslo ahoj řekl a dal mi malou pusu na tvář" opět jsem zčervenala a doufám že to Zuzka nepozná.. "Ahoj" řekla jsem a odešla za roh O2 areny kde na mě čekala Zůza...

Sedla jsem si k Zuzce do auta a pozdravila jsem ji.. "Ahoj, na žádný otázky neodpovídám" řekla jsem a připoutala jsemse pásem.. "okej hele ještě se stavíme ve zverimexu.." řekla Zuzka.. "fajn"řekla jsem a v tu chvíli mi přišla SMS

"Ahoj, jsem hrozně rád že jsem tě poznal.. Děkuju moc za to, jak si si se mnou povídala. Jsem rád že mě bereš jako normálního kluka a na jako hokejistu. Většina holek by šílela, kdyby se probudily vedle mě v posteli, ale ty jsi byla v pohodě. Doufám, že se brzo zase uvidíme.. XXTom ;)"

Přečetla jsem si SMS a začala jsem se culit.. Zuzka si toho samozdřejmě musela všimnout takže se mě okamžitě ptala.. "Co se tak culíš na ten telefon??" řekla a začala se docela smát, ale i přes to věnovala plnou pozornost vozovce.. "nic to jen tak" odpověděla jsem a začala jsem psát zprávu Tomovi na zpátky "Ahoj.. též jsem hrozně ráda, že jsem tě potkala a popravdě netvrdím, že když jsem se ráno probudila vedle tebe v posteli, tak jsem taky nebyla v sedmém nebi, ale ne proto, že jsi hokejista... Jsem sice hodně velká fanynka hokeje a nejvíc jsem vždy tíhla k tobě, ale to neznamená, že když bych tě znala osobně (jakože teď už znám), tak že bych tě nebrala jako normálního kluka.. Seš naprosto super a už vím že jsem se v tobě nikdy nespletla.. A mimochodem taky doufám že se brzy uvidíme..XXTerka"

Napsala jsem rychle SMS Tomovi na zpět ale to už jsme stavěli u zverimexu.. "Víš co počkám v autě" Řekla jsem Zuzce a ta jen přikívla..

Když jsme dojeli k Zuzce, přivítal nás nějaký pes. Byl vážně pěkný.. Ano i já mám takovou něžnější stránku, i když na to nevypadám... Mám ráda psy.. Šla jsem se hned pak umejt a lehnout si do pokoje do postele.. Když v tom mi přišla další SMS.. "Spíš?? XXTom" Pousmála jsem se a oudepsala "Ne XXTerka"

Hned na to přišla další.. "Nemůžu usnout.. co ty?? XXTom." Přečetla jsem další zprávu a začala jsem opět odepisovat.. "Též nemůžu usnou.. pročpak nespíš ty??" Napsala jsem a zachvíli mi opět přišla odpověď.. "Protože celou dobu přemejšlím o dnešku.." Bylo napsané ve zprávě.. No takhle jsem si psali asi ještě hodinku.. Pak už jsem šla ale opravdu spát...




Láska na druhouWhere stories live. Discover now