Kapitola - 16

2K 54 0
                                    

Bastian zastavil přesně tam, kde jsem to vůbec nečekala. V Tampě je docela dost restaurací, ale jedna je nejlepší a nejdražší. A já teď stála přímo před ní. Čekala jsem od něho opravdu cokoliv, ale tuhle restauraci opravdu ne.

,,Jsme tady," řekl.
Jen jsem otevřela pusu a chtěla něco říct, ale jako by mi došla slova, tak jsem ji zase zavřela.
Bastian si toho všiml a usmál se.

Neměl se čemu divit. Do téhle restaurace chodili jen bohati lidé. Neříkám, že nejsme bohatí, ale aby jsme chodili jednou za týden do takovéhle restaurace, to opravdu ne.

,,Nevzala jsem si tolik peněz Bastiane," řekla jsem a podívala se na něho.
Jen zakroutil nevěřícně hlavou a usmál se.

,,A kdo říkal, že si máš vůbec nějaké peníze brát? Pozval jsem tě, takže platím vše," řekl a usmál se.

Chtěla jsem něco říct, ale Bastian mě zastavil prstem na pusu.
,,Jdeme," řekl a otevřel dveře. Vysedli jsme a zamířili dovnitř.
Byl oblečený více galantně, takže se dalo čekat, že mě vezme někam sem.
Ale teď už je mi to jedno. Chci si s ním užit večer.

Jedno jsem ale nedokázala dostat z hlavy. Nádhernou vůni. Opravdu nádherně voněl.

Hned k nám došla mladá servírka.
,,Ahoj Bastiane, ráda tě vidím. Pojďte za mnou zavedu vás ke stolu," řekla ta žena a mile se na Bastiana usmála.
,,Ahoj Courtney," řekl a taky se na ni usmál.
Vydali jsme se za ní. Dovedla nás ke stolu u výhledu na moře.

Dala nám menu a odešla.
,,Kdo je to?"zeptala jsem se a začala si hledat nějaké jídlo.
,,Kamarádka," řekl a taky se díval na menu.
,,Aha, tak dobře," řekla jsem a dál už se nezajímala.

,,Co si dáš?"zeptal se mě.
,,Asi ty tři druhy těstovin," řekla jsem a zavřela to.
,,Dobrý výběr, já si dám ten steak," řekl a usmál se.
Objednal to a k tomu ještě pití.

Servírka nám to přinesla.
,,Proč jsi mě vzal zrovna sem?" Zeptala jsem se a napila se vody.
,,Nevím, protože se mi ta restaurace líbí a věděl jsem, že ty jsi tady ještě nebyla," řekl a kmitl rameny.
,,Chtěl jsem ti ukázat něco nového," dodal.

Usmála jsem se.
,,Co?" Zeptal se a taky se usmál.
,,Nic, jen jsi mě překvapil," řekla jsem a sklopila zrak.
Zvedla jsem zrak zpátky k němu.
,,Umím dělat překvapení, ale romantik nejsem," řekl a zasmál se.
,,Opravdu? Protože tím, že jsi mě vzal sem, se ukázalo, že jsi," řekla jsem.
,,Tak možná malinko," řekl a zasmál se.
Náš oční kontakt byl skvělý. Smáli jsme a bavili se o všem možným.

Po skvělém jídle jsme vyšli ven. Nasedli jsme do auta. Myslela jsem, že už pojedeme domů, ale Bastian mě překvapil. Dojel k zajímavému místu u pláže a zaparkoval na odlehlém místě.
,,Pojď," řekl a vystoupil.

Vydala jsem se za ním. Šel k moři. Až jsme došli k lavičce, která zde byla.

Bastian si sedl a pokynul mi, ať si sednu vedle něho.
Byla už skoro tma.

,,Byl jsi tady už někdy?" Zeptala jsem se.
,,Jednou, asi týden po mé nehodě," řekl.
,,Co se stalo?" Chtěla jsem o tom něco vědět, protože o jeho minulosti toho moc nevím. A myslím si, že tímhle náš vztah trochu posílíme.

,,Dřív jsem míval takové problémy. Míval jsem prostě vidiny a různě se mi zatemňovalo před očima. Začalo to asi měsíc před tou nehodou. Jeden den jsem jel s Miou z jejího volejbalového tréninku. Jeli jsme po cestě kolem stromů a mě se najednou zatemnilo před očima a dostal vidinu, že před námi stojí nějaký chlap. Tak jsem ztrhl volant a vjel přímo do stromu, který se na nás zřítil. Měli jsme štěstí, protože jsme vyvázli jen s odřeninami a lehkým otřesem mozku. Ale i tak to pro mě bylo náročné. Po té nehodě jsem se dával hodně dlouho do kupy. Chodil jsem na různé terapie k psychologovi. Musel jsem zrušit i hokej. Bylo to strašný. Po té nehodě jsem to ještě chvíli měl, ale asi po měsíci to skončilo. Teď je to skoro sedm měsíců a nic nemám. Jen ty sny," řekl a povzdechl si.

,,Když jsem u tebe spala, měl jsi nějaký?" Zeptala jsem se.
,,Ne, což je divné. Normálně je mám každou noc a to třeba i mluvím a křičím ze spaní," řekl.

,,O čem ty sny jsou?"
,,O všem možným. Rodina, kamarádi a i úplně cizí lidé...v jednom jsi byla i ty," řekl a podíval se na mě.
,,Noc po té párty. Bylo to strašný," dodal a sklopil zrak.
,,O čem byl?" Nevím jestli je to dobré, abych se ho na to ptala, ale moje psycholožka mi řekla, že je dobré, když se s tím někomu svěřím.

,,Byla jsi tam ty. Byli jsme u nás. Byl večer a já šel zrovna dolů do kuchyně pro popcorn. Když jsem se vrátil, byl tam chlap a držel tě za ruku a snažil tě svléknout. Skočil jsem na něho a snažil se ho od tebe odtrhnout..." začala mu ztékat slza z tváře.
,,Jenomže, on tě uhodil obrázkem, co jsem měl na stole v rámečku do hlavy a dál nevím...probudil jsem se úplně mokrý a třepal jsem se," řekl.

Pohladila jsem ho po tváři a obejmula.
,,Nevěděla jsem, že až tak hrozné to je,"řekla jsem do objetí.
,,Chápu tě a vím, čím si procházíš. Taky jsem tohle měla, ale poslední měsíc už se to zlepšilo," řekla jsem a odtáhla se od něho.

,,Děkuju," řekl a usmál se. Utřel si slzu.
,,Za co?" Nevěděla jsem, za co mi děkuje.
,,Že jsi jediná, která mě vyslechne. S kluky se o tomhle nebavím. Jen občas s Lukasem," řekl.
,,A taky, že tu jsi se mnou. A že jsi ten večer zůstala.
Byla to jediná noc, kdy jsem se konečně vyspal," dodal.
Jen jsem kývla a usmála se.

Navzájem jsme se dívali do očí.
,,Ten Dorian, co byl u tebe. To byl tvůj kluk?" Zeptal se.
,,Bývalý, ze Sunrise. Chodili jsme spolu skoro rok. Klapalo nám to. Byl hodný a navzájem jsme se podporovali. Jenomže, když se stala ta nehoda, odešel. Někdo mu nakecal, že za všechno můžu já a ještě k tomu mám ty jizvy. Jednoduše se na mě vykašlal v době, kdy jsem ho nejvíc potřebovala," řekla jsem a zatřásla hlavou, abych se zbavila slz.

,,A ještě ke všemu, pak všem nakecal, že ty jizvy viděl a že jsem zrůda. Takže tak. Postavil proti mně celou školu," dodala jsem a povzdechla si.

,,Lukas mi něco říkal, že to byl hokejista, ale že ho nikdy moc nemusel," řekl.
,,Jo, protože Dorian byl nejlepší. Máma s tátou ho měli rádi a táta ho hodně upřednostňoval v hokeji.
A jednou dokonce i říkal, že Dorian bude kapitán místo Lukase. Proto, ho Lukas nemá rád. No a když mi pak tohle provedl, začal ho nesnášet, ale to už jsi viděl sám," řekla jsem.

,,Kolik jsi měla celkem kluků?" Zeptal se.
Zvedla jsem obočí a trochu se zasmála.
,,Dorian byl jediný. Maximálně jsem měla jen takové ty třeba, že jsme se jen políbili a vídali se. Ale spala jsem jen s Dorianem," řekla jsem a trochu se zasmála.

,,Nechápu, jak ti ten kluk mohl něco takového udělat. Tohle bych holce v životě neudělal. Neříkám, že jsem dokonalý, ale tohle bych holce, kterou miluju, nikdy neudělal," řekl a zakroutil nevěřícně hlavou.

,,Nejhorší bylo, když všem nakecal to o těch jizvách a pak se začal chlubit s tím, jaká jsem v posteli a takový," řekla jsem.

,,A ještě ke všemu jsem dřív bývala královna školy, takže to bylo takové těžší. Ale aspoň jsem si uvědomila, jaká jsem bývala kráva," dodala jsem a trochu se zasmála.

,,To vážně dělal?" Zeptal se nevěřícně.
,,Bohužel ano," řekla jsem.
,,Ale nechci, aby jsi mě litoval. Já už se přes to dostala. Moje kamarádka mi chybí, ale když se přes to člověk dostane, už si tu dobu nechce připomínat znovu," řekla jsem a zadívala se na moře.
,,Jo to chápu," řekl.

,,A co ty a holky?" Chtěla jsem vědět, to samé i o něm.

Na stejném ledu Where stories live. Discover now