Přezul jsem se a šel pomalu do schodů. „Nemusíte u mě stát jako nějací bodyguardi, zvládnu to sám. Chodit umím" řekl jsem už lehce nevrle. „Šel bych s tebou tak či onak. Nechceš zajít po škole k nám?" řekl s nadšením Tahe a opět šel vedle mě. „Promiň Tahe, dnes už něco mám" „A co zítra?" „Zítra?" zastavil jsem se na místě a dlaně si položil na paže. „Ne, promiň, zítra se to nehodí". Odešel jsem do třídy a už se k tomu nadále nechtěl vyjadřovat i když se ze mě Tahe snažil dostat, co mám v plánu. Usedl jsem do lavice, Tahe po chvíli odešel, jelikož mělo zvonit a pár minut na to přišel zbytek třídy. „Ahoj" pověděl hlas po mé levici a plně se usadil. „Ahoj". Nějak si nedokážu připomenout pach Wintera. Přijde mi to spíš pach Terina ze včera. „Ty jsi..." započal jsem větu a čekal, až ji dokončí. „Winter". „Znáš někoho, kdo se jmenuje Terin? Tady ze školy?" „Jo znám, proč se ptáš?" zněl lehce nervózně. „Přijde mi, že máš na sobě jeho pach. Nějak jsem nemohl poznat, zda jsi to ty, nebo on". „Ach tak. Jo potkal jsem ho u vchodu. Odkud ho znáš?" zeptal se nenápadně. Derek po mé pravici lehce zavrčel a já nevěděl, co je špatně. „Co se děje" „Cítím tu nenávist" „Jo, to mi něco říkej. Tohle pociťuji každý den, co tu jsem". Hlasité otevření dveří mě vyvedlo z míry. „Kdo je to tentokrát" zvolal jsem naštvaně a otočil hlavu zpět k Winterovi. „To je Erik. Ten, co tě včera podle všeho napadl", prohodil Winter a já se plně otočil směrem k němu. Podle dusotu, který to předvedl jsem poznal, že je těsně přede mnou. „Hej" zvolal nadřazeně a chytl mě pod krkem. Něco semnou škublo, ale stále jsem byl držen. „Pust ho" hluboký hlas, pár centimetrů od mého pravého ucha zněl jako výhružka. „Ty jsi vůbec kdo. Smrdíš jako vlk. Neříkej mi, že sis pořídil psa, aby tě hlídal" zasmál se a já mu dal ihned pěstí. „Nemysli si, že ty sám si něco víc. Jdeš ublížit někomu, kdo o tobě ani v životě neslyšel. Nechtěj mě rozesmát". Řekl jsem a začal vidět lehký obraz. Někdo tu krvácí, jen jsem nepoznal, čí je to krev. Vrhnul se po mě, já uhnul a dal mu další ránu, která ho dostala na zem. Civěl na mě, jako kdyby nikdy na zemi neskončil. „Možná jsem slepý, možná jsem slabší než ty, ale pořád mám jednu výhodu. Nemyslím si o sobě, že jsem tady vůdcem. Nemám nos nahoru jako ty. Než začneš odsuzovat, zamysli se nad sebou. Teď zmiz, už mi lezeš krkem". Jen jsem zvolal a posadil se zpět na židli k Winterovi, který jen civěl. Obraz se zlepšil a všimnul si týpka se zvednout ze země a opět se proti mně rozeběhnout. Zastavil ho Derek kopancem do hrudi až přeletěl celou třídu. Je skutečně vysoký a docela i pohledný. Opět se zvednul a u toho se držel za hruď. Zkusil přejít zpět k nám, ale v tom byla slyšet hlasitá rána těsně vedle mě. „Tak dost!" Křiknul Winter, až jsem naskočil leknutím. „My dva si to spolu vyřešíme venku" „Ale-" „Hned!" chtěl se začít obhajovat, ale Winter ho nenechal. Odešli a můj obraz s nimi.
„Kristiane?" „Hm?" „Kdo je ten týpek, co s tebou seděl?" zeptal se Derek a posadil se na místo Wintera. „Princ lišek. Má tu dost velké slovo. Zakázal na škole rvačky, ale přitom to byl jeden z mála, kdo mě hned můj první školní den sbil. Docela ironie, že?" „Ty vycházíš s oběma princi lišek?" „Jo, další prudká ironie. Moje první sbití ve škole bylo právě způsobené tím, že jsem někomu chtěl pomoct a později se ukázalo, že to byl právě Tahe, kdo byl bit. Pak jsem se dozvěděl, že je to Winterův bratr. Od té doby spolu vycházíme a můžu mu tykat. Vtipné, že?" „Zajímavé. Jak si věděl, že ti chce ten namyšlenec jednu ubalit". „Sám nevím, když je v okolí čerstvá krev, vidím krvavý obraz, i když mám zakryté oči". „O tom jsem nikdy neslyšel". Pověděl a v tom zazvonilo. Vstal a stál celou hodinu zamnou. „Dereku?" „Ano" udělal krok vpřed a už stál u mě. „Běž prosím najít Wintera, nebyl tu celou hodinu, mám o něj trochu strach". Trochu se vykrucoval, že to není jeho starost, ale nakonec poslechl a zmizel ho najít.
Další kapitolka je tu 😊
Omlouvám se, že v pátek nebyla vydána, nebyl nato úplně čas. To znáte, Vánoce a hromada cukroví k tomu. Což mi připomíná, máte už dárky?
Dnes vydám ještě jednu, abych to vynahradila 😊
ČTEŠ
Neústupný
FantasyNastoupit na školu plnou lišek, když jste vlk asi nebude úplně procházka růžovým sadem. A co teprve, když si nenecháte rozkazovat? Hned první den po nástupu na novou školu se Kristian porve a tím začne všechen kolotoč. Princové lišek mu šlapou na pa...