Bolest -Songfikce-Just Give Me A Reason

Co? Kurva! Co!?

Paris

Před sedmi lety

Co to kurva? Zarazím se před dveřmi otcovy ložnice a dech si mi zadrhne v plicích, protože slyším její hlas. Tiše vzdychá a otec tlumeně mumlá prasárny o tom, co všechno se s ní ještě chystá dneska dělat. Zvedne se mi žaludek.

Nemůže to být ona. Ne. Bude to nějaká jiná ženská, která má jen strašně podobný hlas. Navíc moje Lenora zní úplně jinak, když je vzrušená. Tahle heká jako coura v pornu. Pravidelně a uměle, kdežto Lenora vždycky lapá po dechu, hlas mívá nejmíň o oktávu nižší a trochu zhrublý touhou.

Zavřu oči a vybavím si, jaké to sní naposledy bylo. Klestil jsem si pusou cestu od jejích rtů přes prsa až mezi nohy a ona se mi celá otevřela. Byla tak vlhká. Olizoval jsem ji jako hladový pes a nemohl se nabažit té chuti. Tahala mě za vlasy, zmítala se, napínala a ke konci už spíš vrčela než toužebně vzdychala. Když vyvrcholila, křičela ochraptěle moje jméno a celá se třásla. Měl jsem pocit, že trvalo celou věčnost, než jsem se dostal až na tuhle metu a tajně doufám, že příště už se uděláme spolu. Až budu v ní a její vlhká kundička bude těsně obepínat mého ptáka, protože její pusa už mi prostě nestačí. Chci ji celou.

Myslím, že to tak bylo vždycky. Ať už jsem ten první rok na Hamiltonu ztrácel čas pícháním jakékoli jiné, vždycky tam někde byla schovaná představa, že je to Lenora. Nejlepší kamarádka, která nikdy ani nenaznačila, že bych pro ni byl něčím víc. Dokud se tady neobjevila uplakaná uprostřed noci. Kód k našim vstupním dveřím zná mimo rodinu a služebnictvo jen ona. Ani Carterovi jsem ho neprozradil, a to je to můj nejlepší kámoš.

Tu noc se mezi námi něco změnilo. Utěšoval jsem ji. Hladil a doloval z ní, co se jí stalo. Nechtěla o tom mluvit. Jen pořád dokola opakovala, abych ji držel. Tak jsem to udělal. Držel jsem ji, dokud mi neusnula v náručí. Několikrát jsem se ujistil, že opravdu spí a je tady. U mě. Skutečná.

Už svítalo, když jsem to nevydržel a taky zavřel oči. Když jsem je znovu otevřel, byla pryč. Nebýt vůně, která po ní zbyla na polštáři, myslel bych si, že se mi to zdálo. Uvažoval jsem, že jí napíšu nebo zavolám, ale nezdálo se mi to dost. Potřeboval jsem ji vidět. Po snídani jsem vyrazil rovnou za ní. Nebyla doma. Zkusil jsem jí volat, ale nezvedala mi telefon, tak jsem se nakonec přece jen spokojil s textovkou.

Paris: Chci tě vidět.

Lenora: Pracuju. Uvidíme se zítra ve škole. 😉

Pořád si vybavuju, jak jsem nespokojeně zavrtěl hlavou.

Paris: Chci tě vidět dneska. Potřebuju vědět, že jsi v pořádku, Lens.

Lenora: Jsem. A... moc ti děkuju, že jsi se nevyptával a jen tam pro mě byl. Vážím si toho. Mám tě ráda. Teď nemám čas. Zítra, pa.

Uvažoval jsem, že ji přepadnu v obchodě její mámy, ale pak jsem to zavrhl. Chtěl jsem respektovat její přání, přestože mě to stálo hodně sil a sebeovládání.

Paris: Jak chceš. Taky tě mám rád. Moc!

Kurva! Ne. Neměl jsem ji jenom rád. Miloval jsem ji. Obdivoval a zbožňoval jsem ji snad od chvíle, co jsem jí půjčil tu kšiltovku s Batmanem, kterou mi dala máma. Jenže jsem si nebyl ani trochu jistý, jak to má ona. Možná si mě hodila do friend zóny a její city mohly být úplně jinde než ty moje.

Ještě pár týdnu jsme kolem sebe spíš opatrně našlapovali, než jsem konečně dostal odvahu, abych ji políbil po zkoušce dramaťáku v šatně. Nebyla to ani zdaleka pusa jako ze seriálů na Netflixu, kdy se ke klukovi holka okamžitě přitiskne a bez váhání mu strčí jazyk do pusy. Odstrčila mě a její oči byly plné zmatku. Vypadala vyděšeně a tím vyděsila i mě. Napadlo mě totiž, že jestli ke mně necítí, to co já k ní, všechno jsem tím polibkem posral. Už nebudeme kamarádi, blesklo mi hlavou. Zatoužil jsem to vzít zpátky. Radši budu zkurvenej kamarád než nic. V tu chvíli se rozbrečela.