VIII.

211 11 6
                                    

,,Mio, ty jsi usla tady u stolu?" Zeptala se mě mamka ráno, když mě viděla a tím mě k vzbudila.

,,Co? Asi jo." Odpověděla jsem rozespale a chtěla jít znova spát, jenže mě mamka nenechala.

Prostě ke mně přišla, zvedla mě a řekla mi, že už se mám jít oblíkat.

No nechtělo se mi, ale pokud nechci přijít pozdě, tak musím.

A co se týče včerejšího učení, tak to moc nevyšlo, takže doufám, že nic nepíšeme.

Pomalým tempem jsem se doplazila do koupelny, abych si opláchla obličej a vyčistila zuby.

Oblíkla jsem si svoje oblíbené kalhoty a k tomu tričko s dlouhým rukávem.

Oblíkla jsem si svoje oblíbené kalhoty a k tomu tričko s dlouhým rukávem

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Přes to jsem přehodila mikinu a šla se namalovat.

Po většinu času mě nikdo nevidí nenamalovanou. Prostě mě to baví, tak zkouším různé novinky.

A dneska jsem měla chuť si zvýraznit oči, proto jsem si namalovala i dolní víčko

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

A dneska jsem měla chuť si zvýraznit oči, proto jsem si namalovala i dolní víčko.

Zabalila jsem si učení na dnešek a se všema věcma do školy jsem mířila do kuchyně.

,,Tak já už půjdu." Oznámila jsem mamce.

,,Dobře. A sluší ti to." Pochválila mě mamka, já poděkovala a už i s bundou zamířila na autobus.
***
,,Nazdárek, wow, tobě to sluší, holka." Pochválila mě Bára hned co mě uviděla. ,,Děkuju a tobě to taky sluší. Se chceš někomu líbit, což?"

Odpovědí mi bylo Bářino začervenání se.

,,Ale ale, kdopak je ten šťastný?" Nenechala jsem to jen tak.

,,Nikdo, jen jsem se chtěla namalovat a hezky oblíknout." ,,Ty jsi ale vždycky namalovaná a oblíkáš se jenom hezky, takže...?" Zvedla jsem obočí a nenechala se jen tak odbít.

Láska na leděKde žijí příběhy. Začni objevovat