Jeho dotek byl hebký jako hedvábí. Jako když se o vás po celém dni stráveném v uzavřeném prostoru otře jemný závan čerstvého vzduchu plný příslibů - a vy zjistíte, že můžete znovu volně dýchat. Že jste znovu volní, přestože ne navěky.
Můžu se jedině modlit, aby nikdy nepřišel na to, jak na mě působí. Jak mi srdce plápolá, když se nikdo nedívá, stejně jako když na nás zírá celý svět. Mohlo by to zničit všechno.
A nejvíc? Nejvíc ze všeho mám strach. Je možné, že při doteku se mnou necítí žádný pohyb zemské půdy pod našimi chodidly. Jenže je stejně tak možné, že ano, že pravda leží jinde, dosud nespatřená a opatrná. Jeho oči mi tu naději dávají téměř vždy, kdy se střetneme pohledy. Jako by za nimi bylo ještě něco, co bych měla být schopná spatřit, ale on mi to stále nedovoloval. Pletou se ty oči?
Mohou být oči tak dobrými lháři?
- a.g.
YOU ARE READING
Je to ve hvězdách
General FictionOdlišnost. Osamělost. Láska. Přátelství. Hloubka. Pravda. Svoboda. Dívka, která vypráví tento příběh, je spoustou věcí. Držitelkou nespočtu tajemství, toužebnou cestovatelkou milující moře, čaj a knihy, nebo také nadějnou osobou, která se v dnešním...
