Na sklonku dne, předtím, než jsem měla nastoupit do vlaku, jsem se zadívala vzhůru, a spatřila dvě karty v jedné, rozprostřené na světle modrém podkladě.
Šedá a bílá. Doplňovaly se stejně jako já. Jako moje světlá stránka, kterou vidí všichni kolem - a ta temná, rostoucí ve tmě a vycházející na povrch vždy, když už nejde zadržet ve vnitřní truhle.
Ty dvě spojené karty byly nádherné. Měly v sobě naději, nesmrtelnost, smutek i zášť. V ten okamžik, kdy se spustil nezastavitelný vztek oblohy, a hromy se po týdnech přihlásily o slovo, mě napadlo, zda jsem krásná i já. Ne pouze ta světlá stránka, ale spojení obou.
Možná ano.
Možná ne.
Možná jsem jen blázen toužící po troše naděje v zamračený deštivý den.
Možná chci jen prostě spatřit naději, že zvládnu přežít dost dlouho na to, abych přišla na to, jak žít.
-a.g.
YOU ARE READING
Je to ve hvězdách
General FictionOdlišnost. Osamělost. Láska. Přátelství. Hloubka. Pravda. Svoboda. Dívka, která vypráví tento příběh, je spoustou věcí. Držitelkou nespočtu tajemství, toužebnou cestovatelkou milující moře, čaj a knihy, nebo také nadějnou osobou, která se v dnešním...
