Spálila jsem je. Rozdělala oheň a přidávala stránku po stránce, dokud z nich nezbylo nic než popel a bolest na hrudi.
Je podivuhodně zvláštní sledovat, jak se roky a roky vzpomínek pečlivě, s láskou a srdcebolem sepsané na nedočkavé stránky rozpadají před očima. Klečela jsem tam a v duchu se loučila. Rozloučila jsem se s roky, na které už nikdy nechci vzpomínat.
Je dobře, že jsou ty vzpomínky pryč. Nikdo si je nikdy nepřečte. Nikdo to nebude vědět, pouze já.
Zadívám se na doutnající uhlíky a usměju se. Nejsem hlupák. Vím, že ty vzpomínky nebudou nikdy úplně pryč. Ale časem udělají místo pro ty krásné, úsměvné a nezapomenutelné, pro které se vyplatí udělat místo.
A abych nikdy úplně nezapomněla, část z nich odsypu do skleněné ampulky a budu ji nosit na srdci jako hrdý vítěz.
Vítěz, který vyhrál dokonce sám nad sebou.
- a.g.
YOU ARE READING
Je to ve hvězdách
General FictionOdlišnost. Osamělost. Láska. Přátelství. Hloubka. Pravda. Svoboda. Dívka, která vypráví tento příběh, je spoustou věcí. Držitelkou nespočtu tajemství, toužebnou cestovatelkou milující moře, čaj a knihy, nebo také nadějnou osobou, která se v dnešním...
