Ležela jsem na rozpálené posteli ve městě, kde se před staletími procházeli bohové, a přemýšlela jsem o osudu. O té nevyhnutelné skutečnosti, že v životě každého jedince zkrátka v určitém bodě, v určité sekvenci našich životů, nastane den, kdy se vše změní.
Kdy pochopíme, proč jsme vůbec tady, co máme udělat a kým se musíme stát.
Uvažovala jsem nad tím, co je mým posláním. Mým údělem na cestě za svobodou. Rozjímala jsem nad způsoby, jak se k ní dostat. Každý člověk chce být svobodný. Já víc než druzí, jelikož vím, jaké to je sedět roky svázaná v koutě pouty ze strachu.
Zírala jsem na hrubou bílou zeď, na mramorovou podlahu a světle hnědý kupolovitý kostelík v dálce kousek od zárodku pláže, a napadalo mě, jestli mi bylo souzeno dostat se právě teď na právě toto místo. Pokud ano, proč? Na co tady mám přijít? Koho zde mám najít? Proč musí být osud tím nenápadným ševelícím olivovníkem, místo křičících racků poletujících nad mořem?
- a.g.
YOU ARE READING
Je to ve hvězdách
General FictionOdlišnost. Osamělost. Láska. Přátelství. Hloubka. Pravda. Svoboda. Dívka, která vypráví tento příběh, je spoustou věcí. Držitelkou nespočtu tajemství, toužebnou cestovatelkou milující moře, čaj a knihy, nebo také nadějnou osobou, která se v dnešním...
