Oko touhy

5.

Jake's POV:

Po několika minutách cesty jsme došli zpět na základnu.
,,Poslouchej mě, Augie." Řekl jsem. ,,Teď tě vezmeme k našim...kolegům. Zeptají se tě na pár otázek a ty jim řekneš, co se tam stalo, dobře?" Augie Jen přikývl. Pak jsme šli do místnosti výslechu, kde už na nás nedobrovolně čekali Barry a Alfonso. Byl jsem nemile překvapen. Nečekal jsem, že tu budou...
,,Co tu děláte?" Zeptal jsem se jich.
,,Na to bych se měl ptát spíš já vás!" Řekl Barry. ,,Kdo je tenhle spratek?"
,,Přeživší, nalezen na místě činu." Řekl jsem. ,,Francesca vám to neřekla?"
,,Samozřejmě že řekla!" Křikl Barry.
,,Jen jsme nečekali, že ten...přeživší...bude něco tak...malého..." Přidal se Alfonso.
,,A co tu vůbec děláte?!" Zeptal se jich James.
,,Máme na starost výslech hlupáku!" Křikl Barry. ,,Zapomněls?!"
,,Jaku, ty jsi věděl, že se tihle dva starají o výslech?" Zeptal se mě James a já jsem přikývl.
,,Hej, tak padej dovnitř spratku." Řekl Alfonso. ,,Chci to mít už za sebou..." Augie mě chytil za ruku.
,,Neměj strach..." Řekl jsem. ,,Tak běž..." Augie a Alfonso vešli do místnosti, ale jakmile je chtěl Barry následovat, stihl jsem ho zastavit.
,,Buď na něj milý..." Řekl jsem. ,,Už teď je dost vystrašený a pravděpodobně traumatizovaný z toho, co se tam stalo..." Barry se na mě jen podíval a vešel do místnosti. V místnosti bylo nejprve celkem ticho, takže jsme měli pocit, že jde vše tak, jak má jít. Ovšem pár sekund poté začal z místnosti vycházet Barryho řev, Alfonsův zvýšený hlas a Augieho brek.
,,Tak jo, tohle nedám!" Řekl naštvaně James a vtrhl do místnosti.
,,Barry! Alfonso! Jste snad úplní blázni?!" Křikl na ně James, zatímco se Augie rozeběhl ke mě a objal mě.
,,P-pane Jaku...j-já tu s nimi být n-nechci..." Vzlykal Augie. ,,P-prosím...v-vezměte mě odsud p-pryč..." Pevně jsem Augieho stiskl v objetí.
,,Ještě jsme vám říkali, ať jste na něj mírní!!!" Pokračoval James. ,,Nechápete, co se mu stalo?!!! Je to ještě malý kluk!!! A navíc-"
,,Jamesi!" Přerušil jsem ho, zatímco jsem uklidňoval Augieho. ,,Prosím...přestaň křičet..."
,,Jaku!" Křikl James. ,,Chápeš, že oni-"
,,Já vím..." Řekl jsem. ,,Pojď...promluvíme si s Augiem sami..."
,,Tohle je naše práce!" Řekl Barry.
,,Jo, akorát že vy na něj hrozně moc tlačíte..." Řekl jsem. ,,Nechápete, co všechno mohl prožít a takhle se k němu chováte?"
,,Myslím si, že bohatým týpkům, jako jste vy je to stejně jedno..." Řekl James. ,,Proč tu vůbec vy dva pracujete, když tu stejně nechcete pracovat dobrovolně a chováte se k nám, jako nadřízení?!" Všiml jsem si, jak Barry začal rudnout v obličeji vztekem.
,,Barry...nedělej to..." Řekl Alfonso. ,,Nestojí za to..."
,,Neříkej mi, co mám dělat!" Osopil se na něj Barry. Jen jsem pohlédl na Jamese. On se na mě otočil a já jsem si ihned uvědomil, co chce udělat.
,,Jamesi ne..." Řekl jsem. ,,Ne před Augiem!" Ale nebylo to nic platné. Už když jsem myslel, že mezi sebou ti dva způsobí boj, tak naštěstí přišel mistr.
,,Co se tu děje?!" Zeptal se.
,,Mistře!" Řekl Alfonso. ,,Oni-"
,,Víte co?" Řekl mistr. ,,Nechci to slyšet. Barry, Alfonso, vy pojďte se mnou! A Jake s Jamesem...vy víte, co máte dělat." Jen jsem přikývl. Když mistr s ostatními odešel, pomalu jsem společně s Augiem přistoupil k Jamesovi.
,,Co to do tebe vjelo?" Zeptal jsem se ho. ,,Proč jsi chtěl-"
,,Nemohl jsem snést to, jak se chovali..." Odpověděl James. ,,Hlavně k Augiemu..."
,,Augie...všechno v pořádku?" Zeptal jsem se ho. On jen přikývl.
,,Pojďme zpět do místnosti výslechu." Řekl James. Ihned jsme vešli dovnitř.
,,Zeptej se ho a já udělám záznam." Řekl James. Jen jsem přikývl.
,,Augie...tohle je hrozně důležité..." Řekl jsem. ,,Musíš nám říct všechno, co se tam stalo, dobře?" Augie jen přikývl.
,,Nejprve bylo všechno úplně v pořádku, ale...potom jsem z chodby zaslechl hlasy...a když jsem to řekl mé starší sestřičce, tak mi moc nevěřila..." Začal Augie.
,,A co se stalo pak?" Zeptal jsem se ho.
,,Potom jsem šel spát, ale po chvíli jsem zaslechl křik z obýváku...tak jsem se tam rozeběhl a uviděl jsem mé rodiče...v tu dobu už nebyli...naživu..." Augie se snažil zadržet své slzy.
,,A potom...?" Zeptal jsem se ho. ,,Co se stalo potom...?"
,,Když jsem je spatřil, tak jsem běžel do pokoje za sestřičkou, abych jí to řekl...ale když jsem tam přišel...tak už...taky byla na pokraji smrti...řekla mi, ať se schovám, ale vtom jsem zahlédl tu věc jít do mého pokoje...když ta věc potom odešla pryč z mého pokoje, tsk jsem tam vběhl zpátky a schoval jsem se. Když ta věc odešla, tak jsem chtěl vyjít ven z pokoje, ale ty dveře byli vzpříčené...a nešly otevřít...tak jsem se znovu pro jistotu schoval...pak jsem slyšel nějaké hlasy z venku...znělo to, jako kdyby někdo volal pomoc...ale moc jsem toho neslyšel...no a další den jste přišli vy..." Dokončil svůj příběh Augie.
,,Takže ty jsi v tvém pokoji přečkal celou noc sám?" Zeptal jsem se ho udiveně. ,,Jsi opravdu statečný..."
,,A ta věc, jak tomu říkáš..." Začal James. ,,Viděl jsi ji? Jak vypadala?"
,,Ta věc byla vysoká ještě víc, než vy..." Sdělil nám Augie. ,,A měla na sobě černé oblečení a černou kápi... neviděl jsem jí do obličeje..."
,,Dobře...děkujeme..." Řekl jsem. Poté do místnosti přišla Francesca.
,,Mistr se dohodl se záchranným hotelem, se kterým spolupracujeme, aby tam mohl Augie zůstat." Řekla.
,,Super, díky..." Řekl jsem.
,,Půjdu za mistrem, dohodneme se a pak tam Augieho odvedu." Nabídl se James.
,,Dobře..." Přikývl jsem. Když James s Augiem odešli, vydal jsem se ihned do pracovny, abych to všechno mohl sepsat odborně a poslat výš a také, abych mohl objevit více informací...

Další kapitola je venku.☺️☺️☺️ Jak si myslíte, že bude příběh pokračovat? Teorie, nápady a reakce pište do komentářů nebo do soukromých zpráv.💖💖💖