Message h.s. (czech)

Hzz: Co chceš?

,,Miku?"

,,Si strašně krásná a milá holka, jsem rád , že jsem tě mohl potkat" přiblíží se ke mně.

,,Nápodobně" zašeptám a skousnu si ret.

,,To si neměla dělat" šeptne a poté se začne přibližovat svými rty až k těm mým. Naše rty jsou od sebe už jen pár milimetrů, když v tom uslyším otevření dveří a zalapání po dechu.

,,Co to ?" řekne dotyčná osoba. V téhle chvíli si vzpomenu co se právě děje. Děje se to , co nemám ráda. To, že se někdo s někým na potkání líbá. Sakra co se to se mnou děje? A ještě to musí vidět zrovna on.

Rychle se od Mika odtrhnu.

,,Ha..Ha-Harry?" zakoktám. ,,Tohle je Mike..můj..můj.." nedomluvím a Harry mě přeruší.

,,Tvůj kluk, ty sis opravdu myslela že to zatajíš? " zasyčí. 

,,Jsem Mike Harry, nejsem Lillin kluk, jako líbilo by se mi to to jo, ale nejsem. Potkal jsem ji ve Starbucks a já ji jen pomohl s těma kávama. Jsem pozorný víš? Já nespím s holkama na potkání." mrkne na Harryho. V tom má Mike pravdu. Harry často spávala s holkama z baru. No teď dlouho jsem o něčem takovém nečetla. 

,,Hele to bývalo kdysi, teď se mi líbí jen jedna a chci jen tu. Nezajímají mě nějaké děvky na jednu noc rozumíš?" odpoví Harry.

,,Lillien, víš jak jsem se o tebe bál? Půl dne sama a pryč? To se nedělá" dodá a zamračí se.

,,Ty ses o mě bál?" usměju se.

,,Ehm..." odmlčí se. ,,my sme se o tebe báli všichni"

,,Tak Miku děkuju za pomoc a potom si napíšeme ano?" usměju se na Mike. Slyšela jsem, jak Harry zamumlal něco jako 'To určitě' Jen převrátím oči. Co mu do toho je? Chápu, že se ke mně choval tak nějak pěkně což je dost divné, ale nechápu proč by mi to nechtěl dovolit.

,,Ahoj" řekne Mike a dá kelímky od kávy Harrymu. Potom už vidím jen Mikovi záda.

Při vzpomínce na to, že se o mě Harry bál se musím pousmát. Vlastně se asi usmívám, jak měsíček na hnoji.

,,Co se tak usmíváš?" uslyším jeho hlas.

,,Bál ses o mě?" špitnu.

,,Jo" odmlčí se ,,Já...to co jsem ti řekl-"

,,Byl to blábol a ty si to tak nemyslel. Chápu. Proč by si přece říkal takové pěkné věci někomu, jako jsem já? Byla to chyba chápu." rychle otevřu dveře a všechny pozdravím.

,,Ahoooj" řeknou sborově.

Poté se řeší, kde jsem byla. Oni asi neví, že za mnou byl Louis a tak jsem o tom nemluvila. Louis se na mě, po důležitém výslechu, děkovně usmál a já mu úsměv oplatila. 

Teď ležím v posteli a přemýšlím. Harry se o mě vážně bál? Harry mi zachránil život. Harry mi říkal že se mu líbí můj úsměv. Tohle mi spíš připomíná nějaký slaďák a ne reálný život. Připadám si jako princezna. No já a Harry spolu nikdy nebudeme. Je pěkný to ano, ale on není ten tip kluka co se mi zamlouvají. Moment, jaký je vlastně můj tip? Harry to určitě není.

LiLo: Seš tu?

Hzz: Ne asi..

LiLo: Aha

Hzz: Co chceš?

LiLo: Nic já jen...nic..

Hzz: Fajn