Textařka

1.7K 125 7
                                    

,,Ale vždyť váš vztah byl tak dokonalý. Každý vám ho záviděl. Tolik radosti, lásky a krásné rodiny. Co se stalo. Proč už to není? Váš vztah skončil? Kde je ten štastný Hallien pár, který všichni shipovali?"

,,Ach. Je to těžké takhle říct u nějakého rozhovoru. Ale zkusím to. Náš vztah, naše životy a všechno bylo jako v pohádce. Milovali jsem se, někdo by mohl říct až moc, ale my si to užívali. Byli jsem mladí a už jsme si založili velkou rodinu. Máme sedm dětí, tři kočky a jednoho králíka. Děti vždy byli a jsou premianti na svých školách. Máme dost peněz na to, aby jsem již do konce života nemuseli pracovat a mohli by jsem žít v pohodě. Jenže to je to. Práce. Naše děti už jsou starší. A my s Harrym jsem se vrátili zase zpět k našim pracím. Harry je se svou skupinou na turné a já se věnuji charitám a rodině. Tedy přesně dětem." na chvíli se odmlčím a polknu velký knedlík v krku. Za tu celou dobu co jsem pod nátlakem médií, jsem se ještě nestihla mluvit bez trémy, ,,No a všechno to začalo touhle větou. ' One Direction budou znova vystupovat' " .

,,Lásko, Lillien jsi doma?!" ozve se naším domem. ,,Ano zlato, jsem v ložnici," opdovím mu. Za hlasítého dupotu se ke mně přiřítí. ,,Co se děje? Hoří?" uchechtnu se. ,,Pf. Ne. Ale víš co?" ,,No to fakt nevím, povídej." ,,One Direction budou zase vystupovat," a mě spadne brada. ,,Znova turné, koncerty, alba, fanoušci. Všechno." ,,Děláš si srandu Harry? " nevím jestli jsem šťastná, nebo zklamaná. ,,Ne. Jsem tak šťastný. Strašně mi to chybělo. Bude to super." ,,Harry, ale to s námi vůbec nebudeš. Neuvidíš jak si děti vedou ve škole. Nebudeš tady pro kluky, když budou chtít poradit, kvůli jejich lásce. Tohle všechno ty prošvihneš. Nebudeš tady pro mě." Harry si sedne ke mně a jemně mě políbí na rty. ,,Neboj zlato, všechno bude dobrý. Budu tady s tebou. Slibuju.

,,No a asi si všichni dokážeme představit, jak to bylo dál," zasměji se i s tou paní, která se mnou vede rozhovor. ,,Jednoduše řečeno, sliby chyby ." 

,,A kde je Harry teď?" 

,,Eh, já nevím. Myslím, že má dneska nebo zítra koncert tady. Děti tam chtějí jít, aby po asi čtvrt roce viděli tátu." posmutním. Vlastně je mi spíš líto dětí. No a co, že nemám manžela doma. Horší je, že děti nemají taťku. Nejvíc na světě miluju svoje děti a ty jsou pro mě nejdůležitější, až potom je Harry a ostatní. 

,,Aha, a máte koupené lístky?" zasměje se.

,,Ne nemáme," její tvář zkamení. ,,Bože jsem manželka jednoho z členů One Direction, jeho děti se chtějí podívat na jejich otce, proč by si na to měli sakra kupovat nějaké lístky?"

,,Jo jasně, chápu. To je pravda, ale nepřijde ti nefér, že ostatní si na jejich koncert lístky kupovat musí?"

,,A nepřijde vám nefér, že ostatní holky vidí otce našich dětí častěji, než ty naše děti?" Pozvednu obočí. Jsem mírně vytočená. Co si jako myslí? 

,,Dobře. Nechci tady rozpoutávat nějakou hádku takže změníme téma," odkašle si, ,,Lillien ty si prej napsala nějakou písničku a nazpívala ji, je to pravda?" A jeje to sem se bála.

,,No, ehm. Jo, ale chtěla bych ji zveřejnit později." 

,,A taky tady mám ještě jednu informaci, kterou nikdo neví. Jen asi 10 lidí."

,,Uh? A co to je?"

,, Všichni moc dobře známe písničku Perfect od One Direction, ale víte vůbec někdo kdo napsal její text?" 

,,Jo Mike, jejich bývalý textař," ozvalo se davem. Kdyby jen ten dotyčný věděl.

,,No, máš pravdu, ale asi půlku napsala tady Lillien."

,,Ehm, byl to jen kousek a já chtěla trošku pomoct Mikovi. Je to můj dobrý kamarád," zasměju se.

,, Stejně si myslím, že máš nějaké vlohy. Teď si napsala další píseň. Navíc ta písnička Perfect je velký hit. Budeš psát ještě někdy neco?"

,,No tak to asi určitě ne, protože nemám čas. Musím se starat o naši rodinu, teda o tu co zbyla. Potom mám práci a taky pomáhám charitě. Strašně ráda pomáhám malým dětem. Mám ráda děti." zasním se.

,,Dobře. Lillien strašně dobře se s tebou vykládá, ale došel nám čas a my už  tento rozhovor musíme ukončit."

,,Dobře. Děkuju za pozvání a třeba zase někdy," zamávám do kamery a usměju se."

Kamery se vypnuly, světla zhasla a já odcházím do svého milovaného auta a jedu domů, kde mě čeká menší úklid a potom rande s jídlem v kuchyni.

--------------------------------------

Jo ehm....nevím..možná je to trošku nezáživné, ale znáte to. První kapitoly bývají dost o ničem nebo nudné. No snad se vám to líbí. Snažila jsem se tam dat kousek...něčeho aby jste věděli co se stalo a co se dějě. No celý tenhle příběh bude hodně s flashbackem (omg doufám že sem to dobře napsala :D ) Ale taky tam  budou důležité věci v přítomnosti. Dobře, ted to asi nechápete, ale časem pochopíte. Jinak taková zajímavost, tahle celá část byla napsaná ve škole na PC :DD Co bych pro vás neudělala že...až budu blbá a budu na pracáku tak mi moc do smíchu nebude no :DDD

Láf jů <3

XX

Message h.s. (czech)Kde žijí příběhy. Začni objevovat