Everland - Motýlí dívka ✔

33 - Copak tajíš, Rose?

12... 13... 14...

,,Nechceš si dát chvíli pauzu?"

15...

,,Ne." odsekla jsem.

,,Eleanor," řekne Lovec káravě. ,,Cílem našeho tréningu je zdokonalit se v boji. Ne se uběhat k smrti."

16...

,,A?" žádala jsem vysvětlení jeho zkonstatování.

Povzdechl si a zřejmě si připravoval správnou odpověď.

17... 18...

,,Nechceš si promluvit?" změnil raději téma.

,,Ne."

19...

,,Eleanor."

,,Nic mi není. " zafuněla jsem podrážděně.

20...

,,Vážně? " odfrkl si můj učitel. ,, Oběhla jsi už 20 koleček. "

Zastavila jsem se. ,,Cože?"

,,Běháš už skoro hodinu v kuse."

,,20 koleček není moc. " odsekla jsem a zase se rozběhla. Nevnímala jsem tu bolest, co mi proudila tělem. Ani únavu, která mě pomalu ovládala. Jediné, na co jsem myslela, byl jeho pobavený úšklebek, když jsem mu provrtala šíp srdcem. Nemohla jsem uvěřit tomu, co řekl. Nemohla jsem uvěřit tomu, co mě teď čeká. Nemohla jsem uvěřit, že je to pravda...

,,Je to 10 kilometrů, drahoušku.''

,,Cože?! " zarazila jsem se.

,,Obvod celého amfiteátru je 500 metrů, Eleanor. Uběhla jsi 10 kilometrů během necelé hodiny."

,,Ne." zavrtěla jsem hlavou a znovu se rozeběhla. ,,Jen si že mě utahuješ, abys ze mě dostal, co se dopoledne stalo."

22...

Lovec se chraplavě zasmál. ,,Ach, drahá Eleanor,'' řekl a vyhledal můj nedůvěřivý pohled. ,,Já to vím. "

Potřetí a naposledy jsem se prudce zastavila a vyslovila zase to stejné udivené slovo. ,,Cože? "

,,Vyhrála si. Ten nanicovatej idiot neměl šanci. "

,,Malém mě dostal."

,,Jen malém. " upozornil mě. ,,Princ Jaimy není zas takovej borec, na jakého si hraje. "

,,Hmm..." přikývla jsem nepřítomně.

,,Eleanor?"

Povzdechla jsem si. ,,Mně nejde o to, že jsem bojovala s Jaimym."

,,A co tě tedy trápí?"
Přešel ke mně blíž a pohladil mě po rameni.

,,Já..."
Už jsem nedokázala zabránit slzám, aby opustily moje oči. Kutálely se mi po tvářích jedna za druhou a první vzlyk na sebe nenechal dlouho čekat.
,,Jak mohli -" vzlykla jsem. ,,Jak mě mohli zařadit do Temného řádu? "

***

,,Paní ředitelko! " naléhal na ni. ,,Musíme něco udělat! Nemůžeme tak dlouho čekat!"

,,Já vím, Joshi, já vím. " odsekla netrpělivě, protože ji chlapec rušil v přemýšlení.

,,Victorie..." přidal se Michael. ,,Její síla stoupá!"

,,Já vím, sakra!" rozčílila se. ,,Buďte chvíli zticha."

Muž netrpělivě protočil očima, protože se mu vůbec nelíbilo, jak s ním žena mluvila, ale neměl jinou možnost, než ji poslechnout, protože bez ní není schopen zabránit hrozbě, která království hrozila.