Snapchat [1D ff]

0.8

Jediné slovo mě pronásledovalo již třicet dva dní. Pálilo to skoro tak, jako slzy v mých očích, když jsem zjistila, že mě všichni opustili. I když se dali považovat pouze za mé internetové přátele, stále to byli popové hvězdy a já hloupá holka, co si myslela, že by mohla být důležitá v někoho životě.

Můj prospěch se za poslední měsíc rapidně zhoršil a já tak byla ráda za Carol, která mi ve škole dost pomáhala. Avšak po škole jako by jsme se neznaly. Nebavily jsme se a já se od ní po tom incidentu s One Direction snažila distancovat, takže jsem se našemu odstupu ani divit nemohla, navíc jsem jí o tom ani neřekla.

Utrápeně jsem si lehla na postel a podrážděně si povzdechla, když jsem z přízemí uslyšela otravný hlas mé matky. Převrátila jsem se na břicho a snažila se nemyslet na to, že tu do deseti sekund bude a já stejně budu muset vstát. 

"Božínku Lily, jak si to představuješ? Dnes máme jít společně s tvým otcem k němu do práce a ty ještě nejsi připravená!" Vřískala má matka a nervózně pochodovala po pokoji. Můj otec byl ne moc slavný producent a tak jsem se v životě nesetkala ani s jednou celebritou. 

Nescházelo mi to.

Nechtěla jsem to.

Můj život byl dokonale přizpůsobený životu rodičů a já se tak nemusela starat o popularitu, mezitím co se moji rodiče nemuseli starat o to, jak moc populární je jejich dcera. Jenže dnes to bylo jiné. Měla jsem se setkat s jeho klienty snad poprvé za celou jeho kariéru a to jen protože si to prý osobně vyžádali. 

Když matka opustila pokoj se slovy ať se co nejrychleji obléknu, zamířila jsem přímo ke skříni. Nevěděla jsem, jak se mám obléknout a tak jsem si prostě vzala džíny a bílé tričko s malým nápisem "daddys little girl".  K tomu jsem si jednoduše do pasu zavázala košili. 

Nechtěla jsem působit vulgárně a to tričko jsem dostala od táty k vánocům a tak by mu to mohlo udělat radost. Vlasy jsem měla skoro pokaždé sepnuté v drdolu, protože jsem je měl dlouhé a tak se mi často zacuchávaly. 

Tentokrát jsem je nechala rozpuštěné. Zvolila jsem kouřové líčení a trochu si ztmavila obočí, abych mu dala trochu tvar. Moje máma nechápala proč to dělám, ale já jsem si ho malovala vždycky. Bylo něco jako dominanta mého obličeje a já na něj, možná to bude zvláštní, byla pyšná. 

Po půl hodině jsem byla hotová a tak jsem sešla do přízemí, kde už čekala matka a můj starší bratr, se kterým jsem neměla zrovna nejlepší vztah. Jejich oblečení bylo trochu formálnější než to moje, jelikož oba měli košili a matka dokonce sukni. 

Nad jejich odsuzujícím pohledem jsem si jen povzdechla a rozešla se směrem k autu, které pro nás nachystal otec, který už byl dávno ve svém studiu a všechno chystal. S bratrem jsme si sedli na zadní sedačky a pak se konečně auto rozjelo.

Když jsme dorazili na místo, řidič nám pomohl najít cestu dovnitř, protože jsme tu byli všichni tři poprvé. Cestou nám také prozradil že ti hosti ještě nedorazili a tak máme čas akorát se tu trochu porozhlédnout.

"Ahoj tati." Pozdravila jsem svého otce, když jsme vešli do jeho studia. Všechny tři nás s úsměvem objal a matka s bratrem se usadili do křesel. Jelikož na mě už nezbylo místo, musela jsem zůstat stát, což mi ani moc nevadilo. 

"Takže, každou chvílí by měli dorazit, snažte se chovat o nejvíc slušně!" Poučil nás natěšený otec a já se snažila zadržet otázku, která tu tížila i mého bratra s matkou. 

"Kdo to je?" Zeptal se můj bratr dřív než já. Trochu se mi ulevilo že jsem to nemusela být já, která vyzvídá. Ve chvíli, kdy táta otevřel pusu, aby mému bratrovi mohl odpovědět. 

"Děti, přivítejte moje nové klienty Nialla, Louise, Liama a Harryho." Usmál se otec, když do studia vstoupily čtyři mužské postavy. 

---

omlouvám se, že kapitola nebyla už včera dnes je tak krátká #nestíhám :D Kdyby jste zanechaly komentář, určitě by mě to potěšilo, jako minule! :) 

obrázek v médiích je výtvorem @Raichia přímo k příběhu, dekuju moc! 😍