Z pohledu Akane
"Sei-chan? Chceš odstud odejít?" zeptala jsem se a lehla si vedle něho na postel
"Proč se na to ptáš? Tobě se tu nelíbí" zeptal se mě
"Líbí, ale ty jsi tady takový osamělý... mám pravdu?" zeptala jsem se a koukla se na jeho překvapený výraz
"Je pravda, že tohle místo má spoustu věcí, ale každý něco chce.Zářivé klenoty, dokonalá jídla, velké a nádherné pokoje, velkou zahradu s nejnádhernějšími květinami....ale tohle není tvoje štěstí že ano?" zeptala jsem se
"Prokoukla jsi mě, víš byl jsem narozen v bohaté rodině a to že jsem nástupcem, je pro mě velké břemeno. Musím být ve všem úspěšný.... po většinu času jsem sám, kvůli otcově práci a nemám rád cizince v mém domě, tak jsem řekl otci ať tu nejsou žádné služky.... myslím že tyhle věci mě šťastným nedělají" vysvětlil mi
"A co tvá maminka" zeptala jsem se
"Je to jediná podpora kterou mám... svůj volný čas jsem trávil s ní hraním basketbalu " odpověděl mi váhavě a já ho objala
"Omlouvám se... ukázal jsem ti svou slabost" omluvil se a já zatřásla svou hlavou
"Každý má svou slabou stránku.... navíc tě mám radši takovýho jaký jsi a ne takovýho jakým se nutíš být" usmála jsem se
"Jsi vážně jiná" zašeptal
"Akane... budeš se mnou navždycky?" zeptal se a taky mě objal
"Jestli to znamená že můžu být tvou podporou.. tak ano" kývla jsem , on se oddálil a zadíval se mi hluboko do očí
"Děkuju... jen to že tady budeš mě dělá neuvěřitelně šťastným" usmál se a dal mi ruku na tvář
"Hele,Sei-chan... proč si mě chtěl za svou služku... jsou mnohem talentovanější lidi než já"zašeptala jsem
"Nechápu proč si to myslíš, umíš spoustu věcí Akane, ty je jenom nevidíš, ale myslím že největší důvod je to že tě miluju" uchetnul se, přiklonil se ke mě a já cítila jak se mi zrychluje tep
" Taky tě miluju, Sei-chan" zašeptala jsem a on mi dal pusu na čelo
--Druhý den---
"Sei-chan! Nauč mě hrát basketbal taky!" usmála jsem se a doběhla za ním na hřiště kde stál s míčem v rukách.
"Dobře, dáme si zápas jeden na jednoho?" navrhnul
"U-uh... dobře ale jsem si jistá že to nevyhraju" souhlasila jsem, ale za pár minut házel Sei-chan už po šestý a trefil se
"Arghh... jde ti to tak dobře... já nemůžu dát ani jeden" vyšpulila jsem rty
"Počkej, naučím tě to" řekl a stoupnul si za mě tak že to vypadalo, že mě chce obejmout a dal jeho ruce na mé. Měl je větší než já..
"Začneme s držením míče, roztáhni prsty a dej je kolem míče" vysvětloval a já cítila jeho dech na mém uchu a cítila jsem teplo i z jeho celého těla na svých zádech.
"Teď vystřel" řekl rozkazovacím tonem a já udělala jak mi bylo řečeno. Míč jsem vystřelila a překvapeně sledovala jak jsem trefila
"Dokázala jsem to!" zajásala jsem a Sei-chan se usmál
"Teď to zkus znovu" řekl a já kývla. Pokračovala jsem v tom dokola a dokola
"Tohle je už můj čtvrtý za sebou!" vydechla jsem a nemohla tomu věřit
YOU ARE READING
My Absolute Master(Akashi Seijuro fanfikce)
Fanfiction"Koupil jsem tě" Nejhorší první dojem vůbec !? Dalším věcí se do nabídky v japonském černém aukčním trhu přidává Akane, aby její pěstouni splatit svůj dluh prodáváním ji . "Jsi moje a nesmíš říct ne. Moje nařízení jsou absolutní." Akane patřil jemu...
