Secret Decision with Magic[cz]

2°

"Hej! Co tu děláš?!" Vykřikla bělovláska stále držící jídlo v ruce.

"Bydlím tu?"

"Tady bydlím já! Počkat, to jsi ty?!" Zamračila se, když poznala černovlasou dívku z té dnešní oslavy a její zachránkyni. Pobaveně sledovala jak se Em snaží přemýšlet.

",Jsem tvůj ochránce musím s tebou bydlet."

"Jsi můj co?" Emilie zděšeně ucouvla. Nic nechápala. Černovláska se zvedla a obešla gauč.

"Ochránce. Každý čaroděj má svého ochránce."

"Každý co?" Em byla na pokraji zhroucení. Nechápala co tu ta dívka dělá, co to povídá, ani proč ji právě vzala tu bagetu s začala ji jíst.

"Jsi, ehm, čaroděj, ehm,." Mluvila a přitom kousala.

"Nejsem čaroděj, nikdo není čaroděj. Kouzla neexistují. Navíc si mi rozbila hrnek!"

"Ten sis rozbila sama!" Křikla na ni dívka zpátky.

"Kvůli tobě!"

"Ale to není - Vždyť - Sakra." Zaklela černovláska a stočila pohled k hrnku. Namířila na něj ruku a jemně pohnula prsty. Střípky se zvedly a jakoby slepily dohromady. Em to sledovala s otevřenou pusou. Nemohla pochopit co se to teď stalo. Vždyť kouzla neexistují!

"A ještě tohle." Špitla dívka a švihla rukou směrem k její hlavě. Vlasy teď měla suché a čaj byl zpátky v hrnku.

"Už bych ho ale nepila." Znechuceně vzala hrnek a jeho obsah vylila do dřezu. Emilie stála jako opařená. V jejím bytě byla cizí dívka co uměla kouzlit a tvrdila, že kouzlit umí i ona sama, navíc ji vylila čaj!

"Vidím, že jsi stále mimo, tak ti to vysvětlím od začátku, ale sedni si! Znervozňuješ mě, když stojíš." Bělovláska si po chvíli sedla na okraj gauče a skenovala si osobu před sebou.

"Jsem Phoebe a jsem ochránce. Ty jsi čarodějka, to je vše." Zasmála se.

"Ne, to určitě ne. Musela sis mě s někým splést." Vyvracela jí to Em, ale nebyla si jistá, jestli to říká jí nebo sobě.

"To asi těžko," řekla Phoebe a našpulila rty. "Máš bílý vlasy, blbou práci a po celém bytě jde cítit magická energie, určitě jsi to ty." Mrkla na ni a opřela se.

"To není možný."

"Je,"

"Není!"

"Ale je!"

"Ne-"

"Fajn, "Phoebe zvedla ruce na obranu a hlasitě vydechla. "Nebudeme se tu hádat jako malý děti. Zeptám se tě takhle. Pamatuješ si něco z děctví?" Em se zamračila. Bingo, rovných sto bodů. Z děctví si nepamatovala ani píď. Zavrtěla hlavou.

"Vidíš? Já tě znám už od narození. Vím o tobě všechno, ale nesmím ti to říct."

"Proč?"

"Je to zakázané."

"To není možný."

"Už zase?" Phoebe se otráveně zvedla a začala si vybalovat věci.

"Nemůžeš mě znát!"

"Jmenuješ se Emilie Margaret Rose. Narodila si se v Londýně na ulici Hills street 61, je ti osmnáct. Bydlíš sama, tvoje práce je dělat blbce na oslavách malých spratků. Od svých osmi jsi v dětském domově a minulý rok si se přestěhovala sem. Máš menší splátky než ostatní nájemníci - to bych taky nechala líbit. Tři dírky na jednom uchu plus jednu nahoře," Ukazovala na dívčino ucho a přikyvovala. "Měla jsi piercing v nose, alergii na pil a nesnášíš ryby. Mám pokračovat?" Zvedla obočí a položila svoji poslední hromádku oblečení na zem. Em na ní zírala a nebyla schopná slova.

"Kde že jsem se to narodila?"

"Ty jsi to nevěděla?"

"Ne."

"Sakra, moje chyba, zapomeň na to. Pak dám čtvrťák do sklenky." Povzdechla si černovláska a rozhlédla se.

"Ehm bude vadit, když to tu trochu předělám? Musím sem dostat svoje věci." Nečekala na Emiliinu odpověď a zvedla ruku. Bělovláska zavřela oči, čekala, že se to změní úplně všechno a že to bude bolet.

"Mnohem lepší." Pomalu otevřela oči. Nic. Všechno bylo stejný. Kromě toho, že ta malá osůbka chyběla.

"Jsem nahoře!" Čte ji myšlenky? Vyběhla po schodech a sledovala jak Phoebe vchází do její malé šatničky. Bylo to tu malé. Všechno měla dole, tady nahoře jen spala a skladovala oblečení. Však to byla jen miniaturní místnůstka s malou šatnou.

"Pojď dovnitř! Bude se ti to líbit!"

"Ne! Počkám tady! Nevlezeme se tam obě!" Křikla zpátky a chystala se si sednout na postel, Phoebe měla ale jiný plán. Chytla ji za ruku a vtáhla do šatny.

"Pořídím ti držák pusy, pořád ti padá." Ano, aby nepadala. Právě stála ve své šatně, ve které se před tím nemohla ani otočit a teď? Bylo to tu velké, prostorné a zaplněné různými kousky oblečení!

"Někdy ti něco půjčím." Mrkla na ni Phoebe a vyšla ven. Em stále hleděla před sebe bez možnosti se vzpamatovat. Kouzla existují! Vyběhla zpátky dolů a vykřikla, když černovláska zkoumala její deník. 

Představuji Vám další díl! :D Doufám, že váš nový příběh zaujme:)

Užijte si část^^