175 27 0
                                    

Zkoušela, jestli to Phoebe ví a ona vypadala, že ano.

"Tak to aspoň zkus." Prohodila černovláska, když se Em natahovala po její ruce. Zarazila se a chvíli nad tím přemýšlela. Phoebe do ní mezitím hustila povzbudivé komentáře a doufala, že od ní dá ten nůž dál. Emilie nakonec povolila, odnesla nůž zpátky na linku a otočila se svému milovanému koberci. Všechno co milovala, což zahrnovalo celý její byt, ji Phoebe dokázala v sekundě zničit. Natáhla ruku a zamračila se. Představovala si jak se všechno vrací na své místo, zvláště čaj z koberce a jemně přitom hýbala s konečky prstů, ale nic se nestalo. Otočila se na Phoebe s výrazem já-si-to-myslela a rozhodla se to udělat ručně, po starém. Vytáhla hadr s kýblem a klekla si před tu spoušť.

"Kdybychom se spojily, dokázala bys to." Phoebe zkoušela její trpělivost jak nejvíc mohla, ale v tuhle chvíli to vypadalo, že jí to vyjde. Em se na ni otočila a zatvářila se zachmuřeně. Podívala se na svou dlaň a pak na Phoebe. Nakonec však zavrtěla hlavou a dala se do uklízení. Černovláska si skousla tvář zevnitř a mávla rukou. Všechno se vrátilo do normálu a Emilie se na ni s úsměvem podívala.

"Díky," Phoebe nespokojeně zamručela a padla na gauč. Em mezitím udělala snídani v podobě cereálií s mlékem, protože všechen čaj se vylil, a jednu misku podala své spolubydlící. Její názor na ni se v těch pár minutách rychle měnil, ale teď měla pocit, že by to nakonec mohlo jít. Byla tu teprve necelých čtyřiadvacet hodin při čemž, se při každé příležitosti vyléval čaj, ale i přes to si tu drobnou, výbušnou a sebestřednou holku oblíbila.

"Co budem dělat dneska?" Broukla Phoebe, když spolkla sousto. Em zapřemýšlela a přestala se dívat z okna. Televize v její domácnosti neexistovala, ale existovalo okno do ulice, které to celé jistilo. Dneska žádná oslava, na které by musela šaškovat, nebyla. Nemusela ani dojít paní Rüffen pro léky, což si pokládala za nutnost, kterou za její velkorysost musí dělat. Dneska, byl totiž podle jejího kalendáře volný den. Každý tenhle volný den dělala něco jiného a nového. Jednou se rozhodla zaběhnout z jednoho konce Londýna na druhý. Fakt, že doběhla asi půl kilometru a pak to zapíchla v jedné kavárně byl detail. Na tento volný den, však nestihla nic vymyslet a proto jen pokrčila rameny.

"Fajn, takže budeme dělat tohle." Phoebe položila talíř a natáhla se po svém kufru. Vytáhla z něj malou knížečku, kterou položila na stůl. Em se na ni mračila a snažila se přečíst název, usídlený na vrchu obalu, ale ono to nešlo.

"Takhle ti to půjde líp." Prohodila černovláska a máchla rukou nad knížkou. Ta se trochu pohnula až z toho Emilii vyrašila husí kůže. Vzápětí se knížka rozevřela, stránky lítaly ze strany na stranu a přitom svítily. Dívka si zakryla oči a trochu ustoupila. Když záře pobledla, na stole ležela tlustá, normálně veliká kniha. Em pálila na jazyku otázka, jak se to stalo, ale jednoduchá odpověď ji vyplavala přímo na povrch. Magie. Phoebe knihu zavřela, položila na zadní stranu a otevřela první stránku.

"Tohle je ve vašem jazyce kniha kouzel. Existují totiž pravidla, která by se měla dodržovat pokud nechceš přijít o svůj život nebo život svého ochránce." Natočila ji k bělovlásce, která si ji fascinovaně prohlížela. Chtěla se zeptat jak se jmenuje v jejím jazyce, ale došlo jí, že ani neví jaký je její jazyk. Přejela prsty po listu a divila se, že je takový drsný.

"Dnešní program! Otázky a odpovědi ohledně magie!" Vykřikla Phoebe a Em souhlasně přikývla.

"Pokud," Zarazila ji černovláska s úsměvem na rtech. "Se na konci dne spojíme." Emilie polkla a chvíli přemýšlela. Teď už se nemohla vzdát své zvědavosti. Byla až moc natěšená, než aby tu knihu teď zavřela a na nic se Phoebe nezeptala. Pro dobro svého svědomí, to udělá.

Secret Decision with Magic[cz]Tahanan ng mga kuwento. Tumuklas ngayon