18. prosince (3)

15 8 0
                                    

Adelyte seděla na jednom ze schodů a její oči pozorně sledovaly zábradlí, které ještě před chvílí ohmatávaly její ruce. Sledovala tu krásnou řezbářskou práci, a ani si neuvědomovala, že na ni Dárkový chlapec mluví.

"...se děje?" zaslechla útržek z jeho monologu. Pomalu odtáhla pohled od zábradlí v barvě smrkového jehličí a upřela ho do Kalaghenových očí. Chvíli přemýšlela nad tím, jak by popsala jejich vzhled.

'Vypadají jako horká čokoláda, ve které plave malá čokoládová sušenka... ovšem ta čokoláda má takový.... zvláštní lesk... hmm, dala bych si čokoládu...' honilo se jí hlavou.

"Adelyte, co se stalo, odpovíš mi už konečně?" naléhal na ni Kalaghen.

Zpožděné VánoceWhere stories live. Discover now