25. prosince

21 4 0
                                    

Dříve, než byly všechny dárky připraveny na cestu za svými budoucími majiteli, přehoupl se jeden den do druhého.

"Sakra..." zaklel Dárkový chlapec, "...mám zpoždění. Všichni už určitě postrádají své dárky." zamyslel se.

"Pane, všechny dárky máte sbalené." ozval se za ním hlas skřítka.

"Ach... jistě. Tak to abych se vydal na cestu..." řekl nepřítomným hlasem, a povzdechl si.

"Hej!" vykřikla náhle Dárková dívka.

"Ano?" řekl překvapeně chlapec.

"Mohla bych letět s tebou?" zeptala se Adelyte, "Za mne dárky rozdají skřítčice, a tak letos o rozdávání přijdu... pokud mě s sebou nevezmeš."

Kalaghen na oko váhavě souhlasil, ovšem uvnitř byl nadšený, že s ním Adelyte poletí...

--------------

A je to tady... konec příběhu.

Je to můj první dokončený příběh, a je to super pocit... můžu konečně říct, že jsem něco dokončil, protože na dokončování věcí jsem hrozný.

Můžete říci, že ten příběh vůbec nevyhlíží jako dokončený. Že ten závěr je příliš otevřený. To je záměr - nabízí to možnost bonusové kapitoly :)

TheOneWithoutName

Zpožděné VánoceOù les histoires vivent. Découvrez maintenant