21. prosince

13 6 0
                                    

Stáli před dílnou a pozorovali nelibě vyhlížející oblohu. Dárkový chlapec pokrčil rameny a otočil se na Dárkovou dívku.
"Musím letět. Opravdu musím. Vím, že budu riskovat, že se zase ztratím, ale je slušná šance, že se vrátím domů."
Pomalu otočila hlavu tak, aby na něj viděla, a tázavě pozvedla jedno obočí, čímž na své tváři vykouzlila roztomile praštěný výraz.
"Jak jako "poletíš?!" Nezapomeň, že jsem ti slíbila, že s tebou poletím. A já většinu svých slibů dodržuji!" Téměř na něj křičela. On na ni mírně zaraženě pohlédl.
"No... já tě nechci tahat od tvých povinností." řekl váhavě a trochu stydlivě.

Zpožděné VánoceWhere stories live. Discover now