New Nanny

part 35

„Děkuju. Opravdu děkuju. Za všechno, co pro mě děláte."

„Přidejte na stůl další talíř, já jdu zatím pro Rosie.", mrkl na mě a odešel z místnosti.

„Ty dneska budeš večeřet s námi, Ady?", zeptala se mě Rosie.

„Slečna Rossová tady dnes bude spát."

„Vážně? A proč?"

„No, víš, um.", zakašlala jsem a koukla se na Harryho. 

„Slečně Rossové se rozbilo něco na autě, takže nemůže domů.", řekl Harry.

„A co se jí rozbilo?"

„Nejsi nějaká moc zvědavá?", ušklíbl se na Rosie.  

„Pustíme si spolu nějaký film před spaním?"

„Můžeme, zlato. Ale nezapomeň, v devět jdeš spát."

„Už v devět?"

„Nezkoušej to na mě, Rosie. Chodíš tak spát vždycky.", zasmál se Harry. 

„Jenom dneska, prosím."

„Musíš pochopit, že ne všechno bude vždycky tak, jak si ty řekneš."

„Že to říkáte zrovna vy.", šeptla jsem s úsměvem. Harry se na mě otočil a se smíchem zalapal po dechu. 

„Uklidníme se, ano? Rosie, v devět do postele. Slečno Rossová.. jo.", odkašlal si a pokračoval v jídle. 

***

S Rosie jsme se museli dívat na animák Zootropolis. Potom, když už film skončil, jsme sledovali Full House, který zrovna dávali v telce. Před devátou hodinou Rosie odešla nahoru. Jen co se vytratila z místnosti, Harry si hodil moje nohy na sebe a přitáhl si mě k sobě. 

„Co když se vrátí?", zamračila jsem se a ohlédla se do dveří. 

„Nevrátí.", naklonil se ke mě a políbil mě. Spokojeně jsem se uchechtla.

„Vy jste ale nedočkavý, pane Stylesi."

„Nehrajte to tu na mě, slečno Rossová. Vím, že po mně toužíte tak, jako já po vás."

„Namyšlený.", ušklíbla jsem se. Harry mě jemně kousl do rtu a já zasyčela. 

„Važte slova, kotě.", uculil se a políbil mě na krk. 

„Neříkejte mi, že s vámi nic nedělá, když se vás dotýkám tady.", šeptl mi do ucha, rukou mi zajel pod kalhoty a přejel mi po kalhotkách. 

„Vidím to na vás, slečno Rossová. Chcete to.", ušklíbl se. A měl pravdu. Přesněji, chtěla jsem jeho. Naskočila mi husí kůže, když mi přejížděl přes vnitřní stranu stehna k rozkroku. A slastí jsem vzdychla, když jsem v sobě ucítila jeho prsty. 

„Řekněte mi to. Na tohle jste se těšila celý den, že ano?", vychutnával si mě. Já si ale vychutnávala tohle. 

„No, slečno Rossová. Nedáte si víno?", prohodil najednou, zvedl se a vydal se do kuchyně, přičemž mě nechal ležet na gauči. Rozdělanou a zmatenou.  

***

Bylo chvíli před desátou, když jsme se přesunuli nahoru. V koupelně pro hosty jsem se osprchovala a když jsem vylezla ze sprchy, na komodě jsem uviděla pánské tričko. Harryho tričko. 

Chudák, musí obětovat tolik svého oblečení. 

Přišlo mi vtipné, že už tu mám opravdu svůj vlastní zubní kartáček a odličovací kosmetiku. Pročesala jsem si vlasy, které jsem si následně svázala do copu, a vydala se přes chodbu do Harryho ložnice. On už ležel v posteli. Ihned jsem vklouzla za ním.

„Tohle bych chtěl každý večer.", řekl, když si mě k sobě přitáhl, což mě donutilo se usmát. 

„Proč jste se mě dneska ptal, jestli mám ráda béžovou barvu?"

„Ježiši, já na to zapomněl.", zabručel a prohrábl si vlasy. 

„Na co?"

„Nechal jsem to dole. Hned jsem zpět.", vylezl z postele a vydal se pryč. Během minuty byl ale zpátky v místnosti. V ruce držel papírovou tašku s názvem značky, kterou jsem neznala, ale něco mi říkalo, že je pekelně drahá. 

„Rodiče v sobotu pořádají firemní ples pro zaměstnance a přátelé a já.. matka by byla moc ráda, kdybyste přišla."

„Pané Stylesová nebo vy?", uculila jsem se. 

„Jo, um. Byl bych rád, kdybyste přišla."

„Přijdu moc ráda, pane Stylesi."

„Když jsem dopoledne procházel kolem výlohy jednoho obchodu, všiml jsem si šatů, které na té šedé figuríně bez obličeje vypadaly skvěle, a tak jsem si řekl, že když slušely ní, třeba v nich taky nebudete vypadat špatně.", ušklíbl se. 

„Hele!", zasmála jsem se a dloubla ho do ramene. 

„Ne, myslím to vážně. Když jsem je viděl, řekl jsem si, že by se vám mohly líbit.", usmál se.

„Můžu se podívat?"

„Samozřejmě.", podal mi tašku. Jakmile jsem se do ní nakoukla a uviděla je, zalapala jsem po dechu. A když jsem je z tašky vytáhla, málem jsem začala skákat nadšením. 

„Pane Stylesi, ty jsou nádherné!"

„Jsem rád, že se vám líbí."

„Líbí? Bože, to je slabé slovo!"

„Ukážete se mi v nich?", pousmál se. S radostí jsem přetáhla přes hlavu tričko, které jsem měla na sobě, a vklouzla do béžových šatů. Pod vrchní látkou měly ještě síťkovanou průhlednou spodničku stejné barvy. Byly jen na úzké ramínka, které se na zádech křížily, a v pase měli gumu, která šaty stahovala.

„Kurva, slečno Rossová. Vypadáte báječně.", zachraptěl Harry. Všimla jsem si, jak mě prohlíží a u toho si kouše ret. Několikrát jsem se dokola s radostí zatočila, což Harryho rozesmálo. 

„Musely ale být hrozně drahé.", podotkla jsem.

„To neřešte. Já jsem rád, že jsem vám udělal radost."

„Děkuju, pane Stylesi. Děkuju."

„Můžete s sebou vzít i Lily."

„Zítra jí zavolám a zeptám se, jestli nemá na sobotu plány. Určitě ráda půjde."

„Nevím ale, jestli si od vás na tom plese zvládnu držet odstup, když budete vypadat takhle skvěle.", přistoupil ke mě a ovinul kolem mě ruce.

„Budete muset.", uculila jsem se. 

„Teď jsme tady ale jen my dva,", sundal mi ramínka a pomohl šatům, aby mi spadly na zem. Já jsem z nich vykročila a Harry si dřepl, popadl šaty a položil je na křeslo vedle nás. 

„takže tady si od vás odstup držet nemusím.", položil mi prsty na kotník u levé nohy a jak se z dřepu zvedal, s prsty putoval po mé noze nahoru až k zadku, který pevně stiskl, až jsem zalapala po dechu. Poté mě popadl za boky a zvedl, došel se mnou k posteli, na kterou mě následně položil, a začal mě líbat.