New Nanny

part 69

Bylo dvanáct hodin, když jsem se skvělou náladou a úsměvem na tváři zrovna přijížděla ke škole. Auto jsem nechala na parkovišti a vydala se k budově. Když z ní vyběhla velká skupinka dětí, kmitala jsem očima mezi nimi a hledala Rosie. Když jsem jí nakonec našla, úsměv z tváře mi zmizel, když jsem si všimla, kdo naproti ní stojí. 

Zrychlila jsem krok a snažila se k Rosie dostat co nejdřív, Taylor mě bohužel předběhla. Skoro jsem utíkala, přičemž jsem sledovala to malé dítě, jak kouká na pro ni neznámou ženu. Čím blíž jsem k nim byla, tím víc jsem slyšela jejich hlasy, bohužel jsem ale nerozuměla, o čem se baví. 

„Rosie!", zavolala jsem na malou, když jsem byla v dostatečné blízkosti. Obě se na mě ihned otočily a s Taylor se naše oči na malý moment sešly. Když mě poznala, otočila se a rychlým krokem se vydala pryč. Pokračovala jsem v chůzi dál, až jsem se dostala k malé, která s nechápavým pohledem hleděla na místo, kam utekla Taylor. 

„Ach, Rosie,", vydechla jsem, když jsem k ní přiběhla. 

„přece víš, že nesmíš mluvit s cizími lidmi."

„Já to té paní řekla, že nemůžu. Ale ona mi řekla, že je to moje maminka."

„Co-že ti řekla?"

„Že je to moje maminka. Je to moje maminka?", koukla se na mě svýma modrýma očima a mě při tom pohledu píchlo u srdce. Stála jsem před ní, dívala se jí do očí a poprvé za tu dobu, co jsem byla s ní, jsem nevěděla, co jí říct.  

„Jedeme domů.", zamumlala jsem, chytla ji za ruku a vydala se s ní k autu. Po cestě mě zasypávala otázkami, jestli to opravdu byla její maminka, proč jí neodpovídám, jestli ji slyším. 

„Rosie já.. nevím.", zalhala jsem. 

„Co když je to opravdu moje maminka?"

„Tatínek ti přece vyprávěl, co tvoje maminka udělala.. ne?", zeptala jsem se nejistě. Snažila jsem se soustředit na cestu, pevně jsem svírala volant a nutila jsem se nedívat se do zpětného zrcátka na Rosie. 

„Vyprávěl. Ale co když si to rozmyslela? Co když teď budu mít tatínka i maminku?", naléhala nadšeně, přičemž mně běhal mráz po zádech a myslela jsem na Harryho, kterého tohle pravděpodobně zlomí.

*** 

„Běž se převléknout a umýt si ruce, já zatím prostřu stůl.", řekla jsem Rosie, když jsme přijely k nim. Jen co co se rozběhla ke schodům a vydala se po nich nahoru, vytáhla jsem z kabelky mobil a vytočila Harryho číslo, přičemž jsem mířila do obýváku. 

„Zvedni to, zvedni to, zvedni to.", mrmlala jsem si pro sebe. Oddechla jsem si, když hovor skutečně přijal. 

„Ale ale, kdo to volá? Já říkal, že máš být přes noc se mnou, jinak ti budu chybět."

„Harry.."

„Děje se něco?"

„Taylor čekala na Rosie před školou.", vydechla jsem nešťastně. 

„Cože?", vykřikl. 

„Já jsem se k ní sn-"

„Co si to kurva dovoluje?", slyšela jsem v jeho hlase zlost, díky které mi po těle naskočila husí kůže. Takhle naštvaného jsem ho zažila jen při výstupu s Willem, když pro mě přijel do baru. Ten jeho hlas mě doslova děsil. 

„Co Rosie?", dodal už tišeji. 

„Taylor jí řekla, že je to její maminka."

„Kurva!"

„Harry, já-"

„Jedu domů."

„Harr-", než jsem stačila cokoliv říct, v mobilu se ozvalo tůtání.   

***

Seděly jsme s Rosie u jídelního stolu, přičemž Rosie v tichosti jedla; byla naučená, že při jídle se nemluví, a já zaujatě hleděla na vázu s květinami, které jsem ráno přivezla, která stála na stole přede mnou. Na jídlo jsem neměla ani pomyšlení, jen jsem netrpělivě čekala na to, až uslyším klapnutí vstupních dveří. 

Z pohledu Harryho: 

Sedl jsem do auta a vyjel z časopisu směrem domů. Z kapsy jsem vytáhl mobil a vytočil Taylor, přičemž jsem následně hovor propojil s reproduktorem na hovory u rádia. Když hovor nepřijímala, prozvoňoval jsem ji dál a dál, přičemž jsem se po silnice hnal jako hovado. Naštvaně jsem sevřel volant, když jsem postřehl, že konečně hovor přijala. 

„Vyvoláváš m-"

„Co si to kurva dovoluješ?", přerušil jsem ji. 

„Oh, takže tvoje milenka už ti dala echo."

„Moje cože?", vyprskl jsem. 

„Četla jsem o váš, Harry. Není to žádná vaše chůva, jak jsi mi vykládal. Viděla jsem fotky z vašeho víkendu v New Yorku, kde se spolu procházíte ruka v ruce, vyměňujete si zamilované pohledy a chudinka Rosie vám tam dělá křena. Říkala jsem si, že když jsi teď zaneprázdněný láskou, pomohla bych ti a Rosie bych si vzala k sobě."

„Tohle nemyslíš vážně.", procedil jsem skrz zuby a zlostně funěl.

„Mám na ni nárok, Harry."

„Ty na ni kurva nemáš žádný nárok! Ty jsi ji nechtěla do prdele! Ty jsi ji odložila a teď, když tě to začne mrzet, přilezeš a myslíš si, že na ni máš nějaký nárok? A když já se odmítnu s tebou o tomhle bavit, vezmeš to druhou stranou a jdeš za Rosie? Dovedeš si vůbec představit, jaký zmatek jsi jí teď udělala v hlavě?", křičel jsem.

„Nekři-"

„Ale přesně o tohle ti šlo, že? Přimět ji, aby chtěla poznat svou matku."

„Může-"

„Ty jsi tak neskutečná bestie, Taylor. Je mi z tebe špatně."

„Zvláštní, že tuhle bestii jsi miloval."

„Ještě jednou se přiblížíš k Rosie a zavolám na tebe policii. Ona je moje.", vyprskl jsem a ukončil hovor. Odbočil jsem na odpočívadlo, které byla vedle silnice, kde jsem zaparkoval. Zajel jsem si prsty do vlasů, zaklonil hlavu a zavřel oči. 

„Kurva!", zařval jsem a rukama práskl do volantu.