8.kapitola

382 42 6
                                    


Celou noc sem se převaloval. Byl to pro mě cizí dům a a já nemohl zabrat i když jsem byl k smrti unavený. Vytuhnul sem až k ránu, ale cítil sem se více ospalý než když jsme přijeli.

Protřel sem si slepené oči a druhou rukou praštil do prostoru. V tu chvíli se něco mohutně chlupatého vzepjalo a já pocítil ostrou bolest v předloktí.

Vykřikl sem překvapením i bolestí.

Během chvilky se rozlétly dveře a dovnitř vběhl Harry.

Téměř nahý a rozkošně rozespalý Harry, uvědomil sem si. Vytřeštil sem na něj oči a v mžiku sem si natáhl peřinu až po bradu. Těkal sem očima jak na něho tak i na nevítaného vetřelce, který na mě syčel z druhé strany postele.

Vlasy mu trčely na všechny světové strany a ospalé oči se snažily přijít na to co se děje.

Nebyl sem schopný ze sebe nic vydat a jen na něj zíral. Mlčky sem gestikuloval rukama směrem dopředu.

Jeho pohled se pomalu přesunul ze mne na druhý konec postele přímo na tu zrzavou potvoru.

„ Olivie nemá ráda cizí lidi" ušklíbl se vzal jí do náruče, podrbal jí za uchem a odešel s ní z pokoje.

Ještě chvíli sem ležel koukajíc do stropu než sem vytáhl paty z postele a šel se umýt. Nekousla mě moc, ale pálilo to jako čert. Určitě sem jí vyděsil víc než ona mě. Vzpomněl sem si na včerejší příjezd do Kensingtonu když jsme s tátou zastavili na té pumpě.

Ten Harryho kamarád Olivii taky moc nemusí. No jen sem doufal, že její zákeřnost sem si vybral na hodně dlouhou dobu..

Když sem sešel dolů překvapila mě Anne v kuchyni. Doufal jsem , že je už v práci jako každý normálně pracující člověk touhle dobou.

Stála ke mně zády a něco kuchtila.

„ Uhm .. dobré ráno" , kuňkl sem, abych ji nevyděsil a nalil si džusu jenž čekal připravený na stole.

„ Dobré ráno Louisi jak si se vyspal v novém prostředí ?" , optala se mile a usmála se. „ Na nabídni si" , podala mi pečivo a já se natáhl po plátkovém sýru. Strašně sem jí chtěl nenávidět, ale od chvíle kdy jsme přijeli se tak snažila. A nebyla v tom žádná faleš, protože tohle člověk pozná.

Její úsměv byl hřejivý a šťastný. Uvědomuju si, že můj vztah s tátou je na bodu mrazu už několik let a možná proto jsem si byl jistý že stěhování z domova byl jen jeho boj jak se vypořádat s vinou a vzpomínkami.

V okamžiku do kuchyně vběhla ta zrzavá koule chlupů s Harrym v závěsu.

Málem sem se zadusil chlebem při pohledu na jeho stále obnažené tělo. Očividně mu nedělá žádný problém se tu takhle promenádovat. Věc, která mě fascinovala nejvíc byly všechny všechny ty černé malůvky na jeho kůži. Líbilo se mi to, ale sám sem žádné tetování neměl. Možná někdy, zamyslel sem se .

„ Harry když řeknu, abyste přijeli do 3 tak to znamená do 3 ..nikoliv ve 4:20" ozvala se Anne a Harry jí vlepil pusu na tvář. „Slibuju, že se polepším ok ?" vzal si kudrnáč jablko a posadil se na druhý konec stolu.

„ To říkáš vždy drahoušku" vlepila mu malý pohlavek, ale usmívala se. Harrymu očividně projde vždy všechno. Ale v tuhle chvíli jsem byl tomu vážně rád, když se pozdní příchod týkal i mě.

Snídali jsme mlčky. Nebyl sem stále ve své kůži. Nechtěl sem tu s nimi sedět jako bychom byli rodina. Nepatřím sem.

Z ničeho nic se přímo přede mnou objevila Olivie a já se v mžiku odstrčil od stolu zírajíc jak mi ta zrzavá koule okusuje sýr z talíře. Byl to přeci jen instinkt po dnešním budíčku. Doufám, že mi po něm nezůstane památka .. Už takhle jich mám více než dost.

Newfound happinessKde žijí příběhy. Začni objevovat