1- úvod

6.6K 233 14
                                    

Justin

,,Kam jdeš?" přišel jsem do předsíně a viděl Tamaru u dveří, měla u sebe dva kufry.

,,Justine" vyhrkla a vyděšeně se na mě podívala.

,,Kam jdeš teď v jednu ráno?" nechápavě jsem se na ni podíval.

,,Musím jít" zašeptala a oblékla si bundu.,, Kam?",, Já já odcházím od vás. Je mi to strašně líto",, Cože?",, Už s vámi nemůžu být",, Jak jako s námi nemůžeš být? Vždyť tady máš dceru!" vyhrkl jsem.,, Já vím ale já nechci dítě já chci svůj život normální holky. Já se o Vanessu nedokážu postarat" zašeptala. 

,,Počkej to nechápu. Tak proč si prostě neřekla že to dítě nechceš? Co to tady teď předvádíš když už je Vanesse dva roky? To chceš jako odejít od své dcery která tě bude potřebovat a ode mě?" na konci se mi zlomil hlas.

,,Milovala si mě?" zašeptal jsem.,, Milovala ale ne tak jak sis myslel",, Jak jako?",,Miluju tě jako kamaráda a ty jsi dítě strašně moc chtěl a já tě nechtěla zklamat a myslela jsem že se do tebe zamiluju ale už bylo pozdě a já čekala Vanessu, pak se narodila a ty sis ji úplně zamiloval. Myslela jsem že to zvládnu ale nejde to. Já jí nechci a miluju někoho jiného. Je mi to moc líto Justine" řekla a otevřela dveře.

,, Tamaro tohle je směšný! Ty mi po dvou letech říkáš tohle? To jako Vanessu nemáš ráda!? Doprdele je to tvoje dcera a ona tě potřebuje! Nemůžeš nás tady nechat!" zařval jsem na ní.,, Já nechci tenhle život, nechci život ve kterým musím být zodpovědná matka a manželka to nejsem já",, Takže mě teď necháš ve štychu s malou holčičkou?",, Ty Vanessku miluješ a ona miluje tebe ještě víc než mě. Jste nerozlučná dvojka  vy to zvládnete" usmála se.,, To je kravina" zavrčel jsem.

,,Opravdu se ti omlouvám" zašeptala a odešla pryč z baráku i z celého mého života.

Opřel jsem se o zeď a s pláčem se svalil na zem. Co to bylo? Ona mi jako po dvou letech řekne že nás nechce, že tenhle život nechtěla? Ona i předstírala že mě miluje? Udělala si dítě a teď odejde a malou holčičku nechá tady. Já jsem jí miloval ještě víc než svůj život a ona jen tak odejde?

,,Tatínku?" ozvalo se a já se podíval na malou Vanessku která stála u schodů v jejím roztomilém růžovém pyžamku. Proč mi nebylo divný to že na ní Tamara jakoby kašlala? Nestarala se o ní tak jak měla? Proč mi to doprdele nebylo divný?

,,Pojď sem zlatíčko"  roztáhl jsem ruce a ona mi vběhla do náruče.,, Kde je maminka?" zašeptala mi do ucha a já s ní začal houpat.,, Maminka odešla" zašeptal jsem.,, A kdy se vlátí?",, Za dlouho" zamumlal jsem.

,,A ty taky odejdeš?" zeptala se smutně a mě se z očí znova spustili slzy.,, Od tebe nikdy lásko" zašeptal jsem.

******

Prudce jsem se posadil na posteli a vydechoval. Už zase tenhle posraný sen. Tohle se mi zdá už celých osm měsíců. Celých osm měsíců jsem nic o Tamaře neslyšel. Prostě odešla z města, možná i z celé Ameriky a nechala tu mě a její dceru. Já to přestávám zvládat. Tamaru jsem strašně moc miloval a pořád to příšerně bolí.

,,Vlátí se dnes maminka?" přišla ke mě do pokoje Vanesska a v ruce držela fotku Tamary.

,,Lásko pojď sem" řekl jsem a utřel si slzy

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.


,,Lásko pojď sem" řekl jsem a utřel si slzy.

Vanesska se usmála a rozběhla se ke mě do postele.

,,Zlato já jsem ti říkal že maminka",, Vlátí se zítla na moje nalozeniny?" podívala se na mě psíma očima. Nemůžu jí lhát, ale zase vím že bude brečet.

Podíval jsem se na tu fotku kterou měla Vanesska v ruce a pokroutil hlavou.,, Miláčku maminka už nevrátí. Ona nás neměla ráda víš a odešla",, Jakto že nás neměla láda? Spinkali jste tady spolu a dávali jste si pusinky" vyhrkla.,, Já vím zlato ale to už je pryč víš. Maminka nás nechtěla a proto odešla" řekl jsem a ona se rozbrečela a utekla do pokoje. To je poprvé co jsem ji něco takového za těch osm měsíců řekl. Vždy jsem ji říkal že se za chvíli vrátí a tak jsem to asi posral ještě víc.

Vzal jsem si do ruky tu její fotku a roztrhl ji.,, Proč si to udělala? Proč si nám zkazila život?" zašeptal jsem a rozbrečel se jako malé dítě.

Kate

Ráno jsem se probudila na můj budík. Povzdechla jsem si a vstala z postele. Tak moc se mi nechce do práce ale naštěstí budu mít na dva týdny dovolenou.

Jsem letuška a svoji práci mám občas ráda. Jen mě štve že když přiletím do nějaké hezké země tak musím zůstat na letišti a vrátit se zase do Los Angeles s jinými pasažéry. To je na tom nejhorší. Chtěla jsem třeba navštívit Amsterdam ale ne já jsem musela zůstat na letišti, počkat na další letadlo a s jinýma lidma se zase vrátit do Los Angeles. Takže jsem si trochu postěžovala a řekla jsem že dám výpověď protože mě to nebaví. Skoro vůbec nejsem doma a jenom lítám a lítám a žádnou posranou dovolenou mi dát nechtějí. Ale naštěstí když jsem jim řekla že dám výpověď tak mi nabídli že můžu jako letuška letět do Miami tam zůstat 14 dní jako dovolenou ještě s ostatníma letuškama a pak se za těch 14 zase vrátit zpět se stejnými pasažéry, kteří letěli do Miami. Takže to bude taková dovolená s trochou prací. Takže se těším protože Miami je boží.

Ale to ještě Kate nevěděla že na dovolené potká kluka který ji změní život. Jenže on bude jiný než ostatní kluci on je zlomený.

No takže nějak nevím no. Chci to zkusit napsat a uvidím jaký to bude mít ohlas. Kdyžtak to vymažu. Tahle část já nevím, nějak se mi to nelíbí. Myslím si že je to trošku zamotaný ale budu moc ráda za každý názor opravdu ❤

,,He is broken" ✔️Where stories live. Discover now