Za Obrtlou ✔️

24

Hukot, pískání, to bylo jediné, co slyšela ve své hlavě. Pootevřela oči, uviděla černou šmouhu. Když byla prostitutkou, pila mnohem víc a nic jí to nedělalo, ale včerejší noc si překvapivě vůbec nepamatovala. Černá šmouha se trošku srovnala a Hermiona šmouhu začala poznávat.
,,Dobré ráno, Grangerová," řekla šmouha.
,,Dobré..." špitla Hermiona a zamračila se z bolesti hlavy.
,,Jak se cítíte?" zeptal se Severus, i když podle toho, jak vypadala, to bylo jasné.
,,Hrozně," odpověděla Hermiona. V tu chvíli jí došlo, proč se vlastně opila. ,,Udělala jsem něco?"zeptala se opatrně. Severus zvedl jedno obočí.
,,Co prosím?"
,,No, jestli jsem něco neřekla nebo neudělala..." Srdce jí rychle tlouklo, protože si vůbec nic nepamatovala a nedokázala si domyslet, jak se dostala k sobě do pokoje, co všechno vyprávěla Severusovi nebo o co se pokusila. Severusovi problesklo hlavou vše, co Hermiona tu noc řekla, jak byla tak blízko, ještě teď cítil ten něžný polibek na krku a věděl, že to tak nemyslela. Nenáviděla ho a kdyby jí řekl, co udělala, tak by jí jen ublížil a znervóznil. Proč by ji přiváděl do nesnází, když věděl, že ho nemůže nikdy milovat?
,,Ne, bylo vám tak špatně, že jste nemluvila," pravil nakonec Severus. Hermiona krátce zavřela oči a zhluboka se nadechla. Na jednu stranu byla ráda, že nic nevyvedla, ale na druhou stranu jí došlo, že alkohol byla jediná věc, která jí mohla pomoct se osmělit a říct mu, co k němu doopravdy cítí.
,,I přes to se vám omlouvám, že jste se mnou měl určitě hodně práce..."
,,Neomlouvejte se. Chápu, že jste byla s Malfoye rozrušená." Hermiona si vzpomněla na to, co jí doopravdy zlomilo a Malfoy to nebyl, byl to polibek, který jí Severus nechtěl dát.
,,Ano, byla jsem z něho špatná... Ty vzpomínky..." Severus jen chápavě pokýval hlavou.,,Omluvte mě, asi...asi..." řekla rychle Hermiona a rozběhla se do koupelny. Severus se nehnul z místa, bylo mu hloupé jí držet vlasy, když věděl, že je při smyslech. Byla by z toho možná i pohoršená, že jí nějak pomáhá. Když se Hermiona vrátila, vypadala ještě víc bledě, vlasy měla za ušima a oči byly zarudlé.
,,Nechcete udělat čaj?" zeptal se Severus.
,,Ne. Prosím vás, jen to ne. Žádné pití a už vůbec ne jídlo."
,,Hm," hlesl Severus a zamyslel se, jak jí jinak pomoci. ,,Ale moc vám děkuji, možná až za pár hodin." Severus přikývl.
,,Přinesu vám za tři hodiny čaj a nějaký lektvar, mezitím se prospěte." Hermiona přikývla a položila hlavu na polštář.
,,Děkuju."
,,Sakra, Grangerová, neděkujte pořád!"