EVIL

8. kapitola

"Pardon, omlouvám se." Řekla jsem hned poté, co jsem narazila do jedné paní.

"Nic se neděje." Podívala se na mě s úzkostí a radostí v očích. Jako by mě znala celý život, což je nesmysl.

"Ráda vás zase vidím paní Morrisová. Jak se má Damien?" 

"Zrovna je na fotbalovém soustředění. Také má novou chůvu, ale tvrdí, že tebe má nejradši."

"Opravdu? To jsem nečekala. Přece jenom byl první dítě, které jsem hlídala." Byla jsem dost zaskočená, ale víc mě překvapilo chování paní Morrisové. Chovala se ke mně jako...jako k vlastní dceři. Oplácela mi úsměvy a mluvila na mě tím ochranitelským hlasem.

Nikdo se ke mě takhle nechoval, ani vlastní rodiče.

*****************

"Briane? Zjisti mi všechno o mé rodině a myslím tím pravou rodinu."

"Vždyť víš, kdo jsou tvoji rodiče."

"Nikdy sis nevšiml, že nejsem ani na jednoho podobná? Navíc jsem dnes mluvila s Morrisovou. Chovala se ke mně jak k vlastnímu dítěti."

"Třeba tě má jen ráda, protože si jí hlídala Damiena."

"Prostě zjisti co nejvíc můžeš."

***************

Možná i proto nebyl John rád, když se vídám s jeho synem. Ovšem to by znamenalo, že on je můj otec a Damien mladší brácha. 

V tomhle životním stylu je dost časté, že se vzdáte svých dětí, které pak skončí v jiných rodinách. Morris mě měl také ze začátku rád a pak mě začal nesnášet. Nebyla to normální nenávist, byla to snad nadlidská nenávist. 

Najednou začaly díly skládačky do sebe zapadat.