24. Lineár

762 46 0
                                    

Morgana si začala mnohem více všímat Raddleho chování. Snažila se sledovat každý jeho krok. Značně ji to komplikoval Dimitrij, který zase sledoval ji. Tom spoustu času trávil v knihovně v oddělení s omezeným přístupem. Morgana si byla jistá, že hledá informace o viteálech. Když ji jednoho dne požádal profesor Rodger, aby zanesla vzkaz profesoru Křiklanovi, dostala nápad.

O viteálech řekne Tomovi Křiklan a pokud se mi podaří zajistit, aby ho navedl ke mě, dokážu to nějak změnit.

Měla štěstí. Křiklan spal v křesle a jejího příchodu si vůbec nevšiml. Morgana za sebou zamkla a uvolnila nitrozpyt. Vložila Křiklanovi falešnou informaci, že o viteálech by mohla něco vědět ona.

Vzkaz mu položila na stůl a odešla. Teď nezbývalo nic jiného než čekat, až za ní Tom přijde. Doufala, že její plán vyjde.

Naštěstí nemusela čekat dlouho.

Pár dní po její návštěvě Křiklana si k ní Tom u večeře přisedl.

„Potřeboval bych se tě na něco zeptat.“

„Tak se ptej.“

Morgana se tvářila nezaujatě, přestože uvnitř skákala radostí.

„Tady ne, není to zrovna běžné téma. Sejdeme se na astronomické věži. V osm.“

Morgana jen přikývla, nebylo třeba nic dodávat.

Přesně v osm stála u okna ve věži.

„Chvíli jsem si myslel, že nepřijdeš.“

„Tak o co jde? Když je to tak tajné, že se musíme scházet po večerech.“

„Vy máte v sídle asi hodně velkou knihovnu, že?“

„ To ano. A taky ji mám celou přečtenou.“

„Slyšela jsi někdy o viteálech?“

„Už ti nestačí být nejmocnější a chceš být i nesmrtelný?“

Raddle na ni chvíli vyjeveně zíral, ale nakonec souhlasil.

„Raddle, viteály jsou nesmírně nebezpečné. Patří do té nejčernější magie. A nejsem si jistá, zda jsou opravdu dobrou volbou pro nesmrtelnost. Dají se vystopovat a zničit.“

„Zrovna teď to zní,jako odrazování, Andrewsová.“

„Kdepak. Říkám, jen co vím. Já bych je pro nesmrtelnost nevolila.“

„Ale proč? Když jich máš více, tak je přece nemožné, aby byly zničeny.“

„Budeš nejmocnější a budeš mít nepřítele. Ten se tě pokusí zabít, ale díky viteálům se mu to nepovede. Okamžitě se najde někdo, kdo bude zjišťovat proč. A jednou na to přijde. A když bude vědět co hledá, najde je. Zničení viteálu je pro majitele nesmírně bolestivé. To nemluvím o tom jakým hrozným způsobem se viteál tvoří.“

Tom ji tiše sledoval a přemýšlel nad jejími slovy. Pokud má pravdu, a on věří, že ano, tak by si nejspíš pouze prodloužil život.

„A co bys udělala ty pro nesmrtelnost?“

„Já? Pokud bych po něčem tak zbytečném toužila, snažila bych se stvořit lineáry.“

„O těch jsem neslyšel.“

„To bude tím Tome, že hledáš na nesprávném místě. Lineár patří do bílé magie.“

„A co to tedy je?“

„Můžeš vkouzlit část svého vědomí do určitého předmětu. Lze zničit pouze stvořitelem.“

„Když je to tak, proč toho kouzelníci nevyužívají?“

„Samozřejmě, že i tohle má svá pravidla. Kouzelník, který chce vytvořit lineár musí být opravdu mocný a mít čistou duši. Je to náročný rituál, který může z kouzelníka vysát na čas veškerou magii. Pokud se ovšem nejedná o lineár vytvořený nedopatřením.“

„To lze vytvořit něco tak mocného nedopatřením?“

„Ano a na světě je spousta lidí, kterým se to podařilo. Potom ovšem nedojdou klidu a bloudí mezi světy.“

„Jak se něco takového stane?“

„Pokud někoho zabiješ s hlubokou lítostí. Většinou se to stává příbuzným, kteří zabíjí pro ukončení trápení. Ví, že dělají správnou věc a přesto toho v tu chvíli až bolestně litují.“

Raddle si odfrkl.

„Proto emoce a moc nejdou dohromady. Díky za informace. Měli bychom jít ať to stihneme do večerky.“

Mlčky se vydali zpět na kolej.

Cesta za Pánem zlaKde žijí příběhy. Začni objevovat